zpět na výpis    domů » finance » Daňové přiznání fyzických osob v praxi

Daňové přiznání fyzických osob v praxi

Publikováno: 4.3.2018

Daňové přiznání fyzických osob v praxi

Fyzické osoby (zaměstnanci, živnostníci, investoři) řeší každý rok kolem března daňové povinnosti spojené s daní z příjmů, podání daňového přiznání a daňovou optimalizaci.

Povinnost podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání mají poplatníci při splnění podmínek uvedených v §38g zákona o dani z příjmů (ZDP).

1. Povinnost podat daňové přiznání má obecně poplatník s příjmy vyššími než 15.000 Kč za zdaňovací období. Přičemž tyto příjmy nejsou osvobozené od daně (§4) nebo nebyly zdaněny srážkovou daní (§36).

2. Daňové přiznání musí také podat zaměstnanec, který má kromě příjmů ze závislé činností příjmy z podnikání (§7), z kapitálového majetku (§8), z pronájmu (§9) nebo ostatní příjmy (§10) vyšší než 6.000 Kč za zdaňovací období.

Za zaměstnance, který měl pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, provádí roční zúčtování daně zaměstnavatel, pokud o to byl požádán do 15. února (§38k, odst. 5). Podmínkou však je, že u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení k dani a nemá příjmy z §7 - 10 vyšší než 6.000 Kč za zdaňovací období.

Termíny pro podání daňového přiznání

Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání sami, mají povinnost podat daňové přiznání do konce března následujícího po skončení kalendářního roku. Poplatníci, kterým daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, mohou daňové přiznání odevzdat o další 3 měsíce později.

Lhůty pro podání daňového přiznání obecně řeší zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád v §136, odst. 1 a 2.

Daňové přiznání fyzických osob

Výpočet daně z příjmů pro účely podání DP

Daňový poplatník pan Novák má kromě příjmů ze zaměstnání (závislé činnosti) také příjmy z podnikání, připsaných úroků, pronájmu bytu a prodeje akcií vyšší než 6.000 Kč za zdaňovací období. Je tedy povinen podat daňové přiznání sám. Nevyužívá služby daňového poradce, proto má povinnost podat daňové přiznání do konce března. Všechny zdroje příjmů pochází z tuzemska.

Zdroje příjmů za kalendářní rok
ZDPPříjmy a výdaje z výdělečné činnosti
§6 - závislá činnost Příjmy ze zaměstnání činily 870.589 Kč, povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem 296.000 Kč a úhrn zaplacených záloh na daň z příjmů 115.776 Kč.
§7 - podnikání Poradenská činnost v ekonomické a finanční oblasti na základě živnostenského oprávnění (§7, odst. 1, písm. b). Příjmy činily 102.000 Kč. Uplatňuje paušální výdaje, které se počítají procentem z příjmů.
§8 - kapitálová činnost Úrokové příjmy z podnikatelského účtu činily 82 Kč.
§9 - pronájem bytu Dlouhodobý pronájem bytu v osobním vlastnictví. Příjmy činily 168.000 Kč. Uplatňuje výdaje procentem s příjmů.
§10 - ostatní příjmy Prodej 1.000 ks akcií. Doba držení akcií byla 2 roky. Příjmy z prodeje akcií 820.000 Kč, výdaje na jejich nákup 410.000 Kč, transakční poplatky 2.050 Kč.

Základ daně, odpočitatelné položky a slevy na dani

Základem daně jsou příjmy snížené o prokazatelně vynaložené nebo paušální výdaje. Odpočitatelné položky (nezdanitelné části základu daně) snižují základ daně ještě před samotným výpočtem daně. Teprve po odečtení odpočitatelných položek od základu daně je upravený základ daně násoben daňovou sazbou a vypočtena daň z příjmů. Na závěr početního algoritmu přichází na řadu slevy na dani, které se odečítají až od vypočtené kladné daňové povinnosti.

Poplatník uplatňuje v rámci daňového přiznání odpočitatelné položky podle §15 ZDP. Uplatňuje zaplacené úroky z hypotečního úvěru na základě potvrzení od banky, poskytnutí daru charitativní organizaci a bezpříspěvkové darování krve.

Dále uplatňuje slevy na dani dle §35ba na poplatníka a na manželku, která je v domácnosti a nemá za zdaňovací období zdanitelné příjmy vyšší než 68.000 Kč. Podle §35c uplatňuje slevu na dítě.

Nezdanitelné části základu daně a slevy na dani

Hodnotu bezúplatně poskytnutých darů dle §15, odst. 1 lze v daňovém přiznání uplatit pouze v případě, že jejich úhrnná hodnota za zdaňovací období přesáhne 2 % ze základu daně nebo minimálně činí 1.000 Kč. Maximálně lze uplatnit dary do výše 15 % základu daně.

Dílčí základy daně

Dílčí základ daně (DZD) ze závislé činnosti (§6 ZDP) činí úhrn příjmů ze závislé činnosti zvýšený o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance (§6, odst. 12).

DZD z podnikání (§7 ZDP) tvoří příjmy z poradenské činnosti v oblasti finanční a ekonomické. Poplatník uplatňuje výdaje paušálem z příjmů ve výši 60 % (§7, odst. 7, písm. b). Paušální výdaje činí 61.200 Kč.

DZD z kapitálého majetku (§8 ZDP) tvoří přijaté úroky z podnikatelského účtu (§8, odst.1, písm. g). Úroky z podnikatelského účtu nejsou zdaňovány srážkovou daní u zdroje. Dílčí základ daně je roven výši přijatých hrubých úroků ve výši 82 Kč.

DZD z pronájmu bytu (§9 ZDP) je dán rozdílem mezi příjmy z pronájmu a výdaji. Poplatník uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 % z příjmů (§9, odst. 4). Paušální výdaje činí 50.400 Kč.

DZD z ostatních příjmů (§10 ZDP) tvoří prodej akcií na burze. Poplatník nesplňuje podmínky pro osvobození příjmů od daně podle §4, odst. 1, písm. w) a x), proto je prodej akcií zdanitelným příjmem podle §10, odst.1, písm. b). Dílčí základ daně je dán zdanitelnými příjmy sníženými o prokazatelně vynaložené výdaje. To znamená, že příjem z prodeje akcií je snížen o skutečně vynaložené výdaje, tj. nákupní cena akcií a transakční výdaje.

Zdanění finančních investic
Podmínky pro osvobození příjmů od daně z příjmů řeší §4 ZDP. Pokud příjmy z prodeje cenných papírů a podílových listů nepřesáhnou 100.000 Kč je takový příjem osvobozený (§4, odst. 1, písm. w). Pokud by však příjmy byly vyšší než uvedená hranice 100.000 Kč, ale doba mezi prodejem a nákupem převyšuje 3 roky, je takový příjem také osvobozený od daně (§4, odst. 1, písm. x).

Jestliže není splněn časový test 3 roky, ani dodržena hranice příjmu 100.000 Kč je příjem snížený o vynaložené výdaje zdaněn dle §10. Zdaňuje se pouze realizovaný zisk, nikoliv dosažený příjem.

Výpočet dílčích základů daně z příjmů

Daňové přiznání daně z příjmů

Samotný výpočet daňové povinnosti (nedoplatku/přeplatku daně) a zúčtování zaplacených záloh daně z příjmů ze zaměstnání je již poměrně jednoduchá záležitost. Formulář pro podání daňového přiznání je poměrně intuitivní a sám vás navede.

Nominální sazbu daně pro účely podání daňového přiznání obsahuje §16, která je pro rok 2017 15 %.

Výpočet daně z příjmů za rok 2017

Pan Novák má za předchozí zdaňovací období nedoplatek daně ve výši 61.245 Kč.

Česko-anglický slovník

  • daňový poplatník - tax payer
  • daň z příjmů - income tax
  • daňové přiznání - tax return
  • daňové přiznání daně z příjmů - income tax return
  • zdanitelný příjem - taxable income
  • daňová sazba - tax rate
  • daňový základ - tax base
  • daňový poradce - tax advisor
  • uložit daň na příjem - impose a tax on income

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Nahoru