zpět na výpis    domů » makroekonomie » Česká národní banka a cílování inflace

Česká národní banka a cílování inflace

Publikováno: 12.11.2017

Česká národní banka a cílování inflace

Česká národní banka (ČNB) je centrální bankou České republiky a stojí v čele bankovního systému. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, která je složena z šesti členů – guvernér, 2 víceguvernéři a 4 další členové. ČNB je nezávislá při rozhodování a nastavení nástrojů monetární politiky na politických vlivech.

Funkce ČNB

Jako vrcholná měnová a finanční instituce plní celou řadu funkcí. Hlavní funkcí centrální banky je provádění monetární politiky s cílem dosáhnout stanovených cílů. Další funkce jsou:

  • emisní funkce - centrální banka vydává do oběhu oběživo (mince a bankovky)
  • banka bank - poskytuje půjčky obchodním bankám a přijímá od nich depozita
  • banka státu – centrální banka vede státní účty (např. účet státního rozpočtu)
  • spravuje devizové rezervy
  • zajišťuje mezibankovní platební styk
  • zastupuje Českou republiku v mezinárodních měnových a finančních institucích
  • provádí regulaci a dohled nad finančním trhem

ČNB vykonává dohled nad obchodními bankami, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnami, penzijními fondy, směnárnami a institucemi zajišťující platební styk.

Monetární politika ČNB

Od roku 1998 vykonává ČNB monetární politiku v režimu cílování inflace. To znamená, že se zavázala udržovat míru inflace na úrovni vyhlášeného inflačního cíle nebo v jeho blízkosti. Bodový inflační cíl je od roku 2010 nastaven na úrovni 2 % s tolerančním pásmem +/- 1 procentní bod.

Do konce roku 2001 se pro vyjádření inflačního cíle používala tzv. čistá inflace. Od roku 2002 se používá celková míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen (CPI). Čistá inflace v porovnání s CPI nezahrnuje dopady změn nepřímých daní na ceny a regulované ceny.

Inflační cíle ČNB

Zdroj: Česká národní banka. Cílování inflace v ČR [on-line]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html

Režim cílování inflace má svojí logiku, neboť monetární politika sice dokáže v krátkém období ovlivnit reálný produkt a zaměstnanost, ale v dlouhém období se projeví především ve změně cenové hladiny. Z tohoto důvodu je primárním cílem ČNB stabilní cenová hladina a nízká míra inflace.

ČNB má stanovené výjimky z plnění inflačního cíle. Výjimkami jsou nabídkové šoky a změny nepřímých daní. Nabídkovými šoky se rozumí například změny světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, výrazné změny devizového kurzu apod. Reakce na tyto exogenní vlivy by mohly vyústit v nežádoucí rozkolísání ekonomiky.

Na základě veřejně vyhlášeného inflačního cíle ekonomické subjekty utváří inflační očekávání, které implementují do svých rozhodnutí. Vytváří se tak stabilnější ekonomické prostředí bez negativních vlivů neočekávaných změn cenové hladiny. Režim cílování inflace poskytuje ekonomickým subjektům srozumitelnou informaci o záměrech ČNB a zajišťuje transparentnost monetární politiky.

Základní prvky cílování inflace

Základními prvky režimu cílování inflace jsou reakční funkce centrální banky, prognóza inflace a nastavení inflačního cíle.

Režim cílování inflace upustil od klasických zprostředkujících cílů monetární politiky, kterým je například peněžní zásoba. Klasické zprostředkující cíle jsou v podstatě nahrazeny prognózou inflace.

Charakter monetární politiky udává ČNB prostřednictvím krátkodobých úrokových sazeb. Klíčová sazba v režimu cílování inflace je limitní úroková sazba 2T repo sazba (2T = dvoutýdenní). S 2T repo sazbou jsou svázány 2 zbylé úrokové sazby - diskontní a lombardní sazba - které se s ní automaticky mění a vymezují koridor pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.

Reakční funkce ČNB

Nastavení 2T repo sazby probíhá na základě reakční funkce ČNB. Pokud je prognózovaná inflace nad inflačním cílem může bankovní rada ČNB rozhodnout o zvýšení 2T repo sazby nad její rovnovážnou úroveň. Pokud je prognózovaná inflace nižší než inflační cíl může ČNB rozhodnout o snížení 2T repo sazby.

Reakční funkce ČNB
Δrepot = repot - repoE = f[P(pt+1) - pt+1T]

Δrepot ... změna 2T repo sazby
repot ... 2T repo sazba v čase t
repoE ... rovnovážná 2T repo sazba
P(pt+1) ... prognózovaná inflace v čase t+1
pt+1T ... inflační cíl v čase t+1

Zvýšení 2T repo sazby se promítne přes zvýšení tržních úrokových sazeb na mezibankovním trhu (PRIBID, PRIBOR) s určitým zpožděním do zvýšení klientských úrokových sazeb, za které si domácnosti a firmy půjčují od obchodních bank a ukládají úspory. Snížení 2T repo sazby vede ke snížení klientských sazeb. Změna úrokových sazeb ČNB se projeví v inflaci se zpožděním 12 – 18 měsíců. Toto časové zpoždění je horizontem měnové politiky ČNB pro rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

Prognóza inflace

Prognózu inflace sestavuje ČNB na kvartální bázi a je jedním z klíčových ukazatelů pro rozhodování bankovní rady o nastavení 2T repo sazby. Prognóza inflace včetně dalších makroekonomických veličin je zveřejňována ve Zprávě o inflaci.

Prognóza inflace ČNB

Zdroj: Česká národní banka. Zpráva o inflaci – IV/2017 – tabulky a grafy z textu [on-line]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2017/2017_IV/zoi_2017_IV_grafy.html

K sestavení prognózy inflace ČNB používá expertní odhady vývoje ekonomiky a ekonometrické modelování. Model je postaven na syntéze teorie reálného hospodářského cyklu a nominálních strnulostí nové keynesovské teorie.

Nastavení inflačního cíle

Zcela zásadní je nastavení inflačního cíle, ke kterému bude centrální banka ekonomiku směřovat. Nesprávným nastavením může centrální banka negativně ovlivnit ekonomický růst země.

Zjednodušený model inflačního cíle (pt+1T) je funkcí produkční mezery (lnYt - lnYPOT), rozdílem mezi aktuálně nastavenou operativní úrokovou sazbou a její rovnovážnou úrovní (repot - repoE), očekávané míry inflace (pt+1e) a ostatních faktorů (d). Ostatní faktory zahrnují například vliv světové inflace, tlak monopolů na růst cen, apreciaci kurzu domácí měny apod.

Inflační cíl
pt+1T = a(lnYt - lnYPOT) - (repot - repoE)/b + cpt+1e + d

Inflační cíl je konzistentní s nulovou produkční mezerou (Yt = YPOT) a s dlouhodobě rovnovážnou úrokovou sazbou (repot = repoE), pak je inflační cíl ovlivněn především inflačním očekáváním a ostatními faktory.

Pokud by byl inflační cíl nastaven na nižší úrovni než je optimální úroveň nacházela by se ekonomika pod úrovní potenciálního produktu (Yt < YPOT). K dosažení inflačního cíle by totiž centrální banka musela udržovat operativní úrokovou sazbou nad její rovnovážnou úrovní. Další pokles reálného HDP by mohl způsobit růst úrokové sazby. Růst úrokové sazby může vést k apreciaci domácí měny a zhoršení čistého exportu. Pokles čistého exportu má za následek další pokles reálného HDP.

Monetární nástroje ČNB

Česká národní banka používá v rámci realizace monetární politiky nástroje, kterými jsou operace na volném trhu, automatické facility, povinné minimální rezervy a devizové intervence. Vliv monetárních nástrojů na ekonomiku je popsán v kapitole Centrální banka a nástroje monetární politiky.

Operace na volném trhu

Cílem operací na volném trhu je korigovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice a dodávat nebo stahovat likviditu z peněžního trhu.

Hlavním nástrojem operací na volném trhu jsou repo operace. ČNB přijímá od obchodních bank přebytečnou likviditu a předává bankám kolaterál (zástavu) v podobě cenných papírů. Po uplynutí stanovené doby trvání operace dochází k reverzní operaci, kdy obchodní banka vrací cenné papíry a centrální banka likviditu zvýšenou o dohodnutý úrok. Základní doba trvání těchto operací je 14 dní. Klíčovou úrokovou sazbou pro úročení těchto operací je 2T repo sazba, která plní funkci maximální limitní sazby, za kterou mohou být obchodní banky v tendru uspokojovány. ČNB přijímá přednostně nabídky bank s nejnižší úrokovou sazbou (nižní než 2T repo sazba) do stanoveného objemu pro daný den. Repo tendry probíhají několikrát týdně a minimální objem operací je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.

Vzhledem k dlouhodobému přebytku likvidity v bankovním sytému se repo operace používají pouze pro stahování likvidity.

Automatické facility

Automatické facility slouží k uložení nebo zapůjčení likvidity přes noc (overnight O/N). Krátkodobé úrokové sazby tohoto nástroje vytvářejí koridor pro pohyb úrokových sazeb na peněžním trhu (repo sazba, PRIBID a PRIBOR). V rámci této politiky se používají depozitní facilita a marginální zápůjční facilita.

Úrokové sazby ČNB

Zdroj: Česká národní banka. Oficiální úrokové sazby ČNB (ke konci měsíce) (%) [on-line]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=158&p_strid=AEAA&p_lang=CS

Depozitní facilita slouží k uložení přebytečné likvidity přes noc u ČNB. Minimální objem depozitní facility je 10 mil. Kč. Depozita jsou úročena diskontní sazbou, která vytváří dolní mez pro pohyb úrokových sazeb na peněžním trhu.

Marginální zápůjční facilita slouží k poskytnutí likvidity přes noc obchodním bankám. Minimální objem transakce je 10 mil. Kč. Poskytnutá půjčka je úročena lombardní sazbou, která vytváří horní hranici pro pohyb úrokových sazeb na peněžním trhu. Tato facilita je vzhledem k dlouhodobému přebytku likvidity v bankovním systému využívána minimálně.

Povinné minimální rezervy

Tento nástroj patří mezi základní nástroje centrální banky k regulaci bankovních rezerv. Vzhledem k dlouhodobému přebytku likvidity v bankovním systému význam tohoto nástroje klesá. Slouží především k zajištění hladkého mezibankovního platebního styku.

Na základě zákona o České národní bance je každá banka (včetně stavebních spořitelen), pobočka zahraniční banky, družstevní záložna povinna udržovat na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB povinné minimální rezervy. Výše povinných minimálních rezerv činí 2 % z primárních vkladů nebankovních subjektů, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky.

Devizové intervence

Devizové intervence představují nákupy nebo prodeje zahraniční měny za českou korunu s cílem zhodnotit nebo znehodnotit kurs české koruny vůči zahraniční měně na devizovém trhu. Devizové intervence nejsou v režimu cílování inflace běžným nástrojem. Tím je zejména regulace krátkodobých úrokových sazeb. Důvodem k použití devizových intervencí v režimu cílování inflace je snížení úrokových sazeb na tzv. technickou nulu, když již není další prostor pro stimulaci ekonomiky.

Devizové rezervy ČNB v CZK (stav)

Zdroj: Česká národní banka. Stav devizových rezerv [on-line]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=42949&p_strid=FCB&p_lang=CS

V období podzim 2013 a jaro 2017 ČNB intervenovala na devizovém trhu pro znehodnocení české koruny vůči euru a zavázala se udržovat kurz CZK/EUR blízko úrovně 27 CZK/EUR. Důvodem pro další uvolnění monetární politiky byla hrozba deflace a nastartování ekonomického růstu.

Vývoj devizového kurzu CZK/EUR

Zdroj: Česká národní banka. Devizové kurzy (měsíční průměr) [on-line]. [cit. 2017-11-03]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=34451&p_strid=AECA&p_lang=CS

Z vývoje devizového kurzu CZK/EUR (měsíční průměr) je patrné postupné a permanentní zhodnocování české koruny vůči euru. Euro bylo nejdražší v dubnu 1999, kdy stálo 38 CZK/EUR. Naopak nejlevnější bylo v červenci 2008, kdy stálo pouze 23,53 CZK/EUR.

Chcete vědět o každém novém článku? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích a zůstaňte ve spojení.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
Nahoru