zpět na výpis    domů » makroekonomie » Fiskální politika a státní rozpočet

Fiskální politika a státní rozpočet

Publikováno: 23.5.2017

Fiskální politika a státní rozpočet

Kapitola navazuje na kapitolu Determinace produktu v třísektorové ekonomice, ve které jsou rozvinuty multiplikátory fiskální politiky. V třísektorové ekonomice domácnosti alokují disponibilní důchod na spotřebu a úspory, firmy investují do továrních budov a výrobního zařízení, státní sektor spravuje veřejné finance.

Fiskální politika je nástroj hospodářské politiky, kterou používá veřejný sektor k záměrnému ovlivňování makroekoenomických veličin prostřednictvím čistých daní (daně mínus transferové platby) a vládních výdajů na nákup statků služeb.

Základní funkcí fiskální politiky je stabilizace makroekonomických veličin v rámci hospodářského cyklu a podpora ekonomického růstu s vysokou mírou zaměstnanosti a stabilní cenovou hladinou.

Expanzivní a restriktivní fiskální politika

Fiskální politika může být vedena 2 způsoby dle cílů hospodářské politiky. Rozlišuje se expanzivní a restriktivní fiskální politika.

Expanzivní fiskální politika v podobě zvýšených vládních výdajů na nákup statků a služeb (G) nebo snižení daní (TAT) pozitivně působí na agregátní poptávku (AD), která tlačí na růst reálné produkce (Y) a zaměstnanosti (U) v krátkém období. V dlouhém období, kdy je reálný produkt na svém potenciálním produktu, vede fiskální expanze spíše k růstu cenové hladiny než reálného HDP.

↑G ∨ ↓TAT → ↑AD → ↑Y ∧ ↓U

Fiskální restrikce v podobě snížení vládních výdajů nebo zvýšení daní omezuje agregátní poptávku. Pokles agregátní poptávky snížuje reálný produkt a roste nezaměstnanost. Restriktivní fiskální politika může zabránit přehřátí ekonomiky v důsledku nadměrné agregátní poptávky a stabilizovat cenovou hladinu.

↓G ∨ ↑TAT → ↓AD → ↓Y ∧ ↑U

Aby stát mohl realizovat fiskální politiku musí disponovat vlastními finančními prostředky. Tyto finanční prostředky se označují jako veřejné finance. Veřejné finance lze členit na státní rozpočet, místní rozpočty (rozpočty krajů a obcí), speciální fondy, rozpočty státních podniků a rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven. Nejvýznamnějším prvkem veřejných financí je státní rozpočet, kterému je věnována tato kapitola.

Základní charakteristika státního rozpočtu

Státní rozpočet je finanční plán hospodaření vlády, který obsahuje očekávané příjmy a plánované výdaje. Je základním prvkem veřejných financí a nástrojem k realizaci cílů fiskální politiky.

Základním zdrojem příjmu státního rozpočtu jsou daně, které se skládají z autonomních a indukovaných daní. Autonomní daně jsou nezávislé na výši důchodu (majetkové daně apod.). Indukované daně jsou závislé na výši důchodu (důchodové daně). Se změnou důchodu se mění příjmy z indukovaných daní.

Výdajová stránka státního rozpočtu je tvořena transferovými platbami (podpora v nezaměstnanosti, starobní důchody, sociální dávky apod.) a výdaji na nákup statků a služeb.

Rovnice státního rozpočtu

BS = (TA + t·Y) - (TR + G)

BS ... saldo státního rozpočtu
TA ... autonomní daně
t·Y ... indukované daně, kde t je sazba osobní důchodové daně a Y je produkt ekonomiky
TR ... transferové platby
G ... vládní výdaje na nákup statků a služeb

Tento zjednodušený model státního rozpočtu obsahuje daňové příjmy a vládní výdaje, který je označován jako primární bilance státního rozpočtu. Další komponentou státního rozpočtu jsou úrokové platby z existujícího dluhu. Trh peněz a trh kapitálu však výdajový model neobsahuje, proto je od této komponenty abstrahováno.

Saldo státního rozpočtu

V hospodaření vlády mohou nastat 3 situace. Vláda může hospodařit s vyrovaným, přebytkovým nebo deficitním rozpočtem.

BS = 0   ⇒   (TA + t·Y) = (TR + G) (vyrovnaný rozpočet)
BS > 0   ⇒   (TA + t·Y) > (TR + G) (přebytkový rozpočet)
BS < 0   ⇒   (TA + t·Y) < (TR + G) (deficitní rozpočet)

Akumulací deficitu státního rozpočtu vzniká vládní dluh, který představuje dlouhodobou nerovnováhu fiskální politiky.

Státní rozpočet a nástroje fiskální politiky

Státní rozpočet je funkcí reálného produktu Y (důchodu) při dané úrovni autonomních daních TA0, důchodové sazbě daně t0, transferových plateb TR0 a vládních výdajů na nákup statků a služeb G0.

S růstem produktu (důchodu) daňové příjmy rostou a s poklesem produktu klesají. Se změnou reálného produktu dochází k posunu po křivce státního rozpočtu BS0 při konstantních TA0, t0, G0, TR0.

Dojde-li ke změně některé ze složek autonomních výdajů dochází k rovnoběžnému posunu křivky státního rozpočtu. Růst vládních výdajů z úrovně G0 na úroveň G1 posunuje křivku rozpočtu dolů z BS0(TA0, t0, G0, TR0) na BS1(TA0, t0, G1, TR0).

Čím vyšší je sazba důchodové daně, tím je křivka BS strmější. Poloha křivky BS je určena rozdílem mezi autonomními daněmi a autonomními výdaji vlády.

Křivka státního rozpočtu

Nachází-li se ekonomika na úrovni Y0 je státní rozpočet vyrovnaný, na úrovni produktu Y1 je rozpočet deficitní a na úrovni Y2 je přebytkový.

Saldo státního rozpočtu se mění v závislosti na hospodářském cyklu ekonomiky. Pokud je ekonomika v recesi a roste nezaměstnanost klesají automaticky daňové příjmy. Při konstantních proměnných TA0, t0, G0 a TR0 je státní rozpočet schodkový nebo se snižuje přebytek.

Pokud je ekonomika v konjukturální fázi hospodářského cyklu roste produkt, zaměstnanost a automaticky rostou daňové příjmy. Při konstantních proměnných TA0, t0, G0 a TR0 je státní rozpočet přebytkový nebo se snižuje deficit.

Důchodové daně a transferové platby v podobě podpory v nezaměstnanosti jsou automatickými stabilizátory, které po svém zavedení do ekonomiky reagují automaticky na hospodářský cyklus. V období expanze mají vytvářet rozpočtový přebytek, kterým je kryt deficit v době recese. Jejich účelem je zmírnit výkyvy agregátní poptávky a reálného produktu okolo svého růstového trendu. V grafickém vyjádření představují automatické stabilizátory posun po křivce BS nahoru a dolů.

Pokud vláda jednorázově rozhodne o zvýšení vládních výdajů či změně daňových sazeb jedná se o diskréční stabilizátory. Změna v diskréční politice vlády posunuje křivku BS rovnoběžné nahoru nebo dolů.

Členění státního rozpočtu

V souvislosti s automatickými a diskréčními stabilizotáry je nutné rozlišovat mezi cyklickým a strukturálním státním rozpočtem.

Skutečný rozpočet zachycuje skutečné příjmy a výdaje, skutečný deficit a přebytek. Skutečný rozpočet neposkytuje informace o charakteru fiskální politiky v důsledku existence cyklické složky rozpočtu.

BS = (TA + t·Y) - (G + TR)

Strukturální rozpočet je propočítáván při zohlednění aktuálních daňových sazeb a úrovně vládních výdajů za předpokladu, že se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu (Y*). Je určován potenciálním produktem a nastavením diskréčních stabilizátorů (TA, t, G, TR).

BS* = (TA + t·Y*) - (G + TR)

Cyklický rozpočet zachycuje dopad hospodářského cyklu na rozpočet. V období recese daňové příjmy automaticky klesají a rostou vládní výdaje v podobně transferových plateb (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.) a vytváří se cyklický deficit. V období expanze daňové příjmy rostou a klesají vládní výdaje (TR) a vytváří se cyklický přebytek. Cyklická složka státního rozpočtu je v průběhu hospodářského cyklu vyrovnaná. Cyklický rozpočet je určován na základě automatického přizpůsobování stavu ekonomiky a (ne)podporou ekonomiky prostřednictvím vládních výdajů. Cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem.

BScyklický = BS - BS* = t(Y - Y*)

Strukturální rozpočet je jedním z nejdůležitějších analytických nástrojů v makroekonomii. Cyklicky očištěný rozpočet umožňuje lepší diagnózu toho, kam fiskální politika ekonomiku vede. Skutečný rozpočet neposkytuje informace o fiskálních záměrech vlády (expanzivní či restriktivní fiskální politika).

Vliv rovnovážné produkce na státní rozpočet

Předpokládejme uzavřenou ekonomiku s parametry: C = 100 + 0,8·YD, I = 50, G = 250, TA = 25, TR = 80 a důchodová sazba daně je 25 %.

a) Jaký je skutečný stav státního rozpočtu?

Rovnovážná produkce
Y = AD
Y = Ca + c·(Y - TA - t·Y + TR) + I + G
Y = 100 + 0,8·(Y - 25 - 0,25·Y + 80) + 50 + 250
Y = 444 + 0,6·Y
Y = 2,5 · 444
Y = 1 110 mld. Kč

Bilance státního rozpočtu
BS = (TA + t·Y) - (G + TR)
BS = 25 + 0,25·1110 - 250 - 80
BS = -27,5 mld. Kč

Při rovnovážné produkci 1 110 mld. Kč je skutečný státní rozpočet schodkový ve výši 27,5 mld. Kč.

b) Jak se změní stav státního rozpočtu při růstu investic o 70 mld. Kč?

Rovnovážná produkce
ΔY = α3 · ΔI
ΔY = 2,5 · 70
ΔY = 175 mld. Kč

Y1 = Y0 + ΔY
Y1 = 1 110 + 175
Y1 = 1 285 mld. Kč

Bilance státního rozpočtu
ΔBS = t·ΔY
ΔBS = 0,25·175
ΔBS = 43,75 mld. Kč

BS1 = BS0 + ΔBS
BS1 = -27,5 + 43,75
BS1 = +16,25 mld. Kč

Růst autonomních investičních výdajů posunul celkový produkt ekonomiky výše o 175 mld. Kč na 1 285 mld. Kč. Státní rozpočet je nyní přebytkový ve výši 16,25 mld. Kč.

c) Jaká je úroveň strukturálního rozpočtu při úrovni potenciálního produktu 1500 mld. Kč a jaká je výše cyklické složky rozpočtu?

Strukturální rozpočet
BS* = (TA + t·Y*) - (G + TR)
BS* = 25 + 0,25·1500 - 250 - 80
BS* = +70 mld. Kč

Cyklický rozpočet
BScyklický = t·(Y - Y*)
BScyklický = 0,25·(1285 - 1500)
BScyklický = -53,75 mld. Kč

Při existenci produkční mezery je cyklický deficit -53,75 mld. Kč, zatímco strukturální rozpočet je v přebytku +70 mld. Kč. Součet těchto složek odpovídá skutečné výši rozpočtového přebytku +16,25 mld. Kč.

Křivka státního rozpočtu

Z uvedeného příkladu je patrné, že skutečný stav rozpočtu neposkytuje informace o charakteru fiskální politiky. Skutečný rozpočet je silně ovlivněn cyklickou složkou rozpočtu ve výši -53,75 mld. Kč, která se mění automaticky v závislosti na vývoji HDP. Pokud by ekonomika operovala na své potenciální úrovni byla by cyklická složka nulová a skutečný rozpočtový přebytek by byl roven strukturálnímu přebytku +70 mld. Kč.

d) Jaký byl byl strukturální rozpočet, pokud by produkční mezeru vyplnily investiční výdaje?

Eliminace produkční mezery
(Y* - Y1) = α3 · ΔI
1500 - 1285 = 2,5 · ΔI
ΔI = 86 mld. Kč

Strukturální rozpočet
BS* = (TA + t·Y*) - (G + TR)
BS* = 25 + 0,25·1500 - 250 - 80
BS* = +70 mld. Kč

Produkční mezera by byla vyplněna růstem autonomních investic o 86 mld. Kč. Ke změně strukturálního přebytku nedošlo, neboť nebyly změněny diskréční opatření vlády. Cyklický rozpočet je nulový a skutečný rozpočet je roven strukturálnímu.

e) Jaký byl byl strukturální rozpočet, pokud by produkční mezeru vyplnily vládní výdaje?

Eliminace produkční mezery
(Y* - Y1) = α3 · ΔG
1500 - 1285 = 2,5 · ΔG
ΔG = 86 mld. Kč

Strukturální rozpočet
ΔBS* = ΔG
ΔBS* = -86 mld. Kč

BS* = 70 - 86
BS* = -16 mld. Kč

Produkční mezera je nyní vyplněna růstem vládních výdajů na nákup statků a služeb a jejich multiplikačním efektem. V důsledku fiskální expanze došlo k poklesu strukturálního rozpočtu o 86 mld. Kč. Strukturální rozpočet je nyní deficitní ve výši -16 mld. Kč.

Vliv strukturálního deficitu na úrokové sazby

V reálné ekonomice tlačí strukturální deficit na růst reálných úrokových sazeb a pokles spotřeby a investic.

Z výše uvedeného výpočtu je patrné, že fiskální expanzivní politika prováděná prostřednictvím vládních výdajů na nákup statků a služeb (G) zvyšuje při existenci produkční mezery HDP ekonomiky. Na peněžním trhu dochází v důsledku růstu HDP k růstu transakční poptávky po penězích. Pokud není fiskální expanze doprovázena monetární expanzí dochází při fixní peněžní zásobě k růstu úrokových sazeb, které vytlačují z ekonomiky soukromou spotřebu a investice.

Tato problematika je řešena v rámci modelu IS-LM a Mundell-Flemingově modelu otevřené ekonomiky.

Chcete vědět o každém novém článku? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích a zůstaňte ve spojení.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL: Veřejné finance. ASPI 2007, Praha. Třetí vydání, 364 stran. ISBN 978-80-7357-301-0
  • MACH, M.: Markoekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
  • PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru