zpět na výpis    domů » makroekonomie » Model IS-LM: vytěsňovací efekt

Model IS-LM: vytěsňovací efekt

Publikováno: 26.11.2017

Model IS-LM: vytěsňovací efekt

Efekt vytěsnění soukromých výdajů (investic a spotřeby) veřejnými výdaji nebyl v keynesiánském modelu s osou 45° možný kvůli absenci trhu peněz. V modelu IS-LM, který spojuje trh peněz (křivka LM) a trh statků a služeb (křivka IS), je možné sledovat vliv sektoru vlády na úrokovou míru a efekt vytěsnění. Velikost efektu vytěsnění závisí na sklonu křivky LM.

Model IS-LM

Fiskální politika

Efekt vytěsnění je spojen s fiskální politikou. Fiskální politiku provádí sektor vlády prostřednictvím vládních výdajů na nákup statků a služeb (G), autonomních daní (TA), důchodové sazby daně (t) a transferových plateb (TR).

Fiskální expanzi představuje v modelu IS-LM posun křivky IS0 doprava do polohy IS1. Naopak fiskální restrikce je spojena s posunem křivky IS0 doleva do nové polohy IS2.

Vliv fiskální politiky na křivku IS

Fiskální expanzivní politika je prováděna na základě zvýšení G nebo TR a snížením TA nebo t. Naopak restriktivní fiskální politika je prováděna změnami v opačném směru.

Proces efektu vytěsnění

Při pozitivně (normálně) skloněné křivce LM má fiskální expanze multiplikační účinek na zvýšení agregátní poptávky (AD) a reálného produktu (Y). Současně však dochází k růstu transakční poptávky po reálných peněžních zůstatcích, která při fixní peněžní zásobě způsobuje růst úrokové míry (i). Růst úrokové míry vytlačuje firemní investice a spotřebu domácností. Firmy a domácnosti realizují původně zamyšlené výdaje v menší míře a klesá agregátní poptávka a produkt. Růst úrokové míry působí proti multiplikačnímu účinku fiskální expanze.

Následující graf zobrazuje efekt vytěsnění soukromých výdajů v ekonomice.

Fiskální expanze a efekt vytěsnění

Dodatečné vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) by při fixní úrokové míře iE1 vytvořily dodatečný produkt ΔY = YA - YE1. Ve skutečnosti je přírůstek produktu nižší a je dán rozdílem YE2 - YE1 při úrokové míře iE2. Část produktu byla vytlačena růstem úrokové míry na peněžním trhu (šedivý sloupec v grafu).

Výpočet efektu vytěsnění

Agregátní poptávka je charakterizována následujícími parametry v mld. Kč: C = Ca + 0,8·YD, Ca = 300 - 10·i, I = 250 - 30·i, G = 300, TA = 80, TR = 50, t = 15 %. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích je na trhu peněz popsána rovnicí L = 0,3·Y - 40·i a nabídka peněžních zůstatků (M/P) = 400. Výchozí rovnováha ekonomiky je dána křivkami:

IS: YE = 3,125·(826 - 40·i) = 1 977 mld. Kč
LM: iE = (1/40)·(0,3·Y - 400) = 4,83 %

Úkoly:
a) Jak se změní rovnováha při fiskální expanzi v podobě dodatečných vládních výdajů o 50 mld. Kč?
b) Jaká je velikost efektu vytěsnění v Kč?

Ad a) fiskální expanze = ΔG = 50 mld. Kč

Multiplikátor fiskální politiky
γ = α/(1 + α·b·k/h)
γ = 3,125/(1 + 3,125·40·0,3/40)
γ = 1,6129

Změna rovnovážného produktu
ΔYE = γ·ΔG
ΔYE = 1,6129·50
ΔYE = 81 mld. Kč

YE2 = YE1 + ΔY
YE2 = 1 977 + 81
YE2 = 2 058 mld. Kč

Změna rovnovážné úrokové míry
ΔiE = (1/h)·(k·ΔY)
ΔiE = (1/40)·(0,3·81)
ΔiE = 0,60 %

iE2 = iE1 + Δi
iE2 = 4,83 + 0,60
iE2 = 5,44 %

Fiskální expanze v modelu IS-LM

Ad b) velikost efektu vytěsnění?

YE2 = 3,125·(876 - 40·5,44) = 2 058 mld. Kč
YA = 3,125·(876 - 40·4,83) = 2 134 mld. Kč

Růst vládních výdajů o 50 mld. Kč vytlačil část soukromých investic a autonomní spotřeby v důsledku růstu úrokové míry na 5,44 %. Kdyby však nedošlo k růstu úrokové míry, byl by reálný produkt při výchozí úrokové míře 2 134 mld. Kč.

Efekt vytěsnění: 2 058 - 2 134 = -76 mld. Kč

Efekt vytěsnění v modelu IS-LM

Velikost efektu vytěsnění

Dosud byl uvažován případ částečného efektu vytěsnění. Částečný efekt vytěsnění se nachází mezi 2 extrémními situacemi nulového a úplného efektu vytěsnění.

Velikost efektu vytěsnění je předmětem sporu ekonomických škol. Keynesiánci jsou toho názoru, že křivka LM je spíše horizontální a fiskální politika je maximálně účinný nástroj hospodářské politiky. Zatímco monetaristé a neoklasici tvrdí, že křivka LM je spíše vertikální a fiskální politika neúčinná (účinná je monetární politika).

Keynesiánci

Efekt nulového vytěsnění nastává v situaci, kdy se citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích blíží k nekonečnu (h→∞). Graficky je křivka LM rovnoběžná s osou x. Jedná se o situaci, kdy je úroková míra na peněžním trhu velmi nízká a ekonomické subjekty preferují držbu peněz před dluhopisy. Tento případ se označuje jako past likvidity. Efekt vytěsnění je nulový a účinnost fiskální politiky je maximální.

Past likvidity a klasický případ

Monetaristé a neoklasici

Úplný vytěsňovací efekt nastává v situaci, kdy se citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích blíží k nule (h→0). Graficky je křivka LM rovnoběžná s osou y. Jedná se o situaci, kdy je úroková míra na peněžním trhu maximálně vysoká a ekonomické subjekty preferují držbu dluhopisů před penězi. Tento případ se označuje jako klasický případ. Efekt vytěsnění je maximální a fiskální politika je naprosto neúčinná.

Líbí se vám článek? Dejte o něm vědět lidem v diskusích a na sociálních sítích. Podpoříte tím další rozvoj tohoto webu.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • HOLMAN, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
  • LIŠKA, V., a kol.: Makroekonomie. Professional publishing 2002, Praha. První vydání, 554 stran. ISBN 80-86419-27-4
  • MACH, M.: Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
  • PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
  • REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press 2004, Praha. Třetí vydání, 634 stran. ISBN 80-7261-031-7
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru