Model IS-LM: vytěsňovací efekt

Efekt vytěsnění soukromých výdajů (firemních investic a spotřeby domácností) veřejnými výdaji nebyl v keynesiánském modelu s multiplikátorem možný kvůli absenci trhu peněz. Model IS-LM, který spojuje trh peněz (křivka LM) a trh statků a služeb (křivka IS), umožňuje sledovat vliv sektoru vlády na úrokovou míru a efekt vytěsnění. Velikost efektu vytěsnění soukromých výdajů závisí na sklonu křivky LM.

Fiskální politika

Efekt vytěsnění je spojen s fiskální politikou vlády. Fiskální politiku provádí sektor vlády prostřednictvím vládních výdajů na nákup statků a služeb (G), autonomních daní (TA), důchodové sazby daně (t) a transferových plateb (TR).

Fiskální expanzi v modelu IS-LM představuje posun křivky IS₀ doprava do polohy IS₁. Naopak fiskální restrikce je spojena s posunem křivky IS₀ doleva do nové polohy IS₂.

Fiskální expanzivní politika je prováděna na základě zvýšení G nebo TR a snížením TA nebo t. Naopak restriktivní fiskální politika je prováděna změnami v opačném směru.

Proces efektu vytěsnění

Při pozitivně (normálně) skloněné křivce LM má fiskální expanze multiplikační účinek na zvýšení agregátní poptávky (AD) a reálného produktu (Y). Současně však dochází k růstu transakční poptávky po reálných peněžních zůstatcích, která při fixní peněžní zásobě způsobuje růst úrokové míry (i). Růst úrokové míry vytlačuje firemní investice a spotřebu domácností, které jsou na její změny citlivé. Firmy a domácnosti realizují původně zamyšlené výdaje v menší míře a klesá agregátní poptávka a produkt. Růst úrokové míry působí proti multiplikačnímu účinku fiskální expanze.

Dodatečné vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) by při fixní úrokové míře i_E1 vytvořily dodatečný produkt ΔY = Y_A - Y_E1. Ve skutečnosti je přírůstek produktu nižší a je dán rozdílem Y_E2 - Y_E1 při úrokové míře i_E2. Část produktu byla vytlačena růstem úrokové míry na peněžním trhu (šedivý sloupec v grafu).

Velikost efektu vytěsnění

Dosud byl uvažován případ částečného efektu vytěsnění. Částečný efekt vytěsnění se nachází mezi 2 extrémními situacemi nulového a úplného efektu vytěsnění.

Velikost efektu vytěsnění je předmětem sporu ekonomických škol. Keynesiánci jsou toho názoru, že křivka LM je spíše horizontální a fiskální politika je maximálně účinný nástroj hospodářské politiky. Zatímco monetaristé a neoklasici tvrdí, že křivka LM je spíše vertikální a fiskální politika neúčinná (účinná je monetární politika).

Keynesiánci

Efekt nulového vytěsnění nastává v situaci, kdy se citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích limitně blíží k nekonečnu (h→∞). Graficky je křivka LM rovnoběžná s osou x. Jedná se o situaci, kdy je úroková míra na peněžním trhu velmi nízká a ekonomické subjekty preferují držbu peněz před dluhopisy. Tento případ se označuje jako past likvidity. Efekt vytěsnění je nulový a účinnost fiskální politiky je maximální.

Monetaristé a neoklasici

Úplný vytěsňovací efekt nastává v situaci, kdy se citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích limitně blíží k nule (h→0). Graficky je křivka LM rovnoběžná s osou y. Jedná se o situaci, kdy je úroková míra na peněžním trhu maximálně vysoká a ekonomické subjekty preferují držbu dluhopisů před penězi. Tento případ se označuje jako klasický případ. Efekt vytěsnění je maximální a fiskální politika je naprosto neúčinná.