zpět na výpis    domů » makroekonomie » Determinace produktu v otevřené ekonomice

Determinace produktu v otevřené ekonomice

Publikováno: 30.5.2017

Determinace produktu v otevřené ekonomice

Čtyřsektorový model ekonomiky je postaven na následujících předpokladech:

  • existují domácnosti (C), firmy (I), stát (G) a čistý export (NX) - otevřená ekonomika
  • fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
  • reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti
  • reálný devizový kurz je fixní

V důsledku existence zahraničního obchodu se ekonomika stává otevřená zahraničním trhům a nerezidentům. Taková ekonomika se nazývá otevřená ekonomika.

Makroekonomická rovnováha na trhu zboží a služeb nastavá, pokud je hrubý domácí produkt (Y) roven plánovaným agregátním výdajům ekonomických subjektů (AD). V bodě rovnováhy jsou neplánované investice do zásob nulové. V grafickém vyjádření (obrázek níže) je rovnováha v otevřené ekonomice v bodě E3, který je dán průsečíkem Y3 a AD3.

Makroekonomickou rovnováhou na trhu statků a služeb se více zabývá kapitola Úvod do teorie determinace produktu.

Makroekonomická rovnováha otevřené ekonomiky

YE = AE = AD (v bodě E3 na obrázku)
Y = C + I + G ± NX ⇒ IU = 0

AE ... skutečné agregátní výdaje
YE ... celkový produkt (důchod) v rovnovážném stavu
AD ... agregátní poptávka
C ... spotřební výdaje domácností na nákup zboží a služeb
I ... plánované investiční výdaje firem
G ... vládní nákupy zboží a služeb
NX ... čistý export
IU ... neplánované investice do zásob

V otevřené ekonomice se domácí výdaje (C + I + G) nerovnají produktu (Y). Část domácích výdajů je vynaloženo na dovoz zahraničních statků a služeb a část domácí produkce je prodána do zahraničí. Rozdíl mezi domácími výdaji (domácí poptávkou) a celkovým produktem je dán právě rozdílem mezi exporty a importy (čistým exportem).

Agregátní poptávka otevřené ekonomiky

AD = C + I + G + X - M

X ... export statků a služeb
M ... import statků a služeb

Rovnováha čtyřsektorové ekonomiky

Kladný čistý export posouvá přímku agregátní poptávky rovnoběžně nahoru do nového rovnovážného bodu E3, který odpovídá výššímu HDP ekonomiky. Kladný čistý export tedy stimuluje agregátní poptávku a následně tlačí na růst HDP a zaměstnanosti. Čistý export má multiplikační účinek na výstup ekonomiky.

Čistý export

Čistý export (NX) je definován jako vývoz statků a služeb mínus dovoz statků a služeb:

  • vývoz > dovoz → kladný NX → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanost
  • vývoz < dovoz → záporný NX → ↓ AD → ↑ Y → ↓ zaměstnanost

Čistý export je též označován jako bilance zboží a služeb nebo výkonová bilance. Výkonová bilance je součástí běžného účtu platební bilance.

Export a import statků služeb

Vývoz statků a služeb (X) závisí na důchodu a produktu zahraniční ekonomiky, relativních cenách, devizovém kurzu a ochraně a podpoře zahraničního obchodu apod. Vývoz ekonomiky je nezávislý na domácím produktu. Export je autonomní veličinou.

Dovoz statků a služeb (M) závisí na důchodu a produktu domácí ekonomiky, relativních cenách, devizovém kurzu apod. Dovozní funkce se skládá ze dvou složek:

  • autonomní dovoz (M) - část dovozu je nezávislá na výši domácího produktu
  • indukovaný dovoz (m·Y) - část dovozu je závislá na domácím produktu, s růstem produktu dovoz roste a opačně - závisí na mezním sklonu k dovozu

Mezní sklon k dovozu
= vyjadřuje dodatečnou změnu dovozu v důsledku dodatečné změny produktu

m = ΔM/ΔY

m ... mezní sklon k dovozu
ΔM ... změna dovozu
ΔY ... změna produktu

Devizový kurz

Devizový kurz (ER) vyjadřuje cenu 1 jednotky zahraniční měny vyjádřené v domácí měně (přímá kotace). Devizový kurz významným způsobem ovlivňuje čistý export.

  • zhodnocení ER → ↓ X, ↑ M → ↓ NX → ↓ AD → ↓ Y → ↓ zaměstnanost
  • znehodnocení ER → ↑ X, ↓ M → ↑ NX → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanost

V rámci tržních ekonomik obecně existují dva režimy devizového kurzu - fixní devizový kurz a flexibilní neboli plovoucí kurz.

Fixní devizový kurz

Režim fixního devizového kurzu má pevně stanovený ústřední kurz . Fixní kurz může být také udržován v rámci povoleného pásma oscilace. Režim fixního devizového kurzu je náročný na devizové rezervy centrální banky, která v případě vychylení kurzu invervenuje na devizovém trhu pro zhodnocení nebo znehodnocení devizového kurzu. Terminologie režimu fixního devizového kurzu:

  • zvýšení ústředního kurzu = revalvace
  • snížení ústředního kurzu = devalvace

Flexibilní devizový kurz

V režimu flexibilního devizového kurzu je devizový kurz utvářen tržně na základě působení devizové poptávky a nabídky. V režimu flexibilního devizové kurzu s řízenou pohyblivostí mohou centrální banky použít devizové intervence v případě, že je kurz pod vlivem destabilizující spekulace. Terminologie režimu flexibilního devizového kurzu:

  • zhodnocení devizového kurzu = apreciace
  • znehodnocení devizového kurzu = depreciace

Funkce čistého exportu

Jedním z předpokladů modelu otevřené ekonomiky je fixní devizový kurz. Funkce čistého exportu je tedy dána pouze autonomním exportem (X) a importem (M) a indukovaným dovozem (m·Y).

Funkce čistého exportu v režimu fixního kurzu
NX = X - M - m·Y

V grafickém vyjádření je sklon funkce čistého exportu (NX0), při daných autonomních vývozech (X0) a dovozech (M0), dán mezním sklonem k dovozu (m). Se změnou výstupu ekonomiky (Y) dochází k posunu po křivce NX0.

Funkce čistého exportu

Dojde-li ke změně autonomních vývozů či dovozů dochází k posunu funkce čistého exportu. V případě růstu autonomních exportů dochází k rovnoběžnému posunu křivky X0 do X1 a křivky NX0 do NX1. Čistý export však nevzroste o stejnou výši jako autonomní vývozy. Růst autonomních vývozů zvyšuje agregátní poptávku, která tlačí růst HDP. Růst HDP zvyšuje indukované dovozy, které jsou závislé na jeho změně. Čistý export nakonec vzroste o ΔX mínus m·ΔY.

Pokud je opuštěn předpoklad fixního devizového kurzu je čistý export závislý na pohybu reálného devizového kurzu, který vyjadřuje cenovou konkurenceschopnost zboží a služeb na zahraničních trzích.

Funkce čistého exportu v režimu flexibilního kurzu
NX = X - M - m·Y + v·ER

v ... ΔNX/ΔER ... změna čistého exportu v důsledku změny reálného devizového kurzu

Multiplikátor otevřené ekonomiky

Z makroekonomické rovnováhy na trhu statků a služeb (Y = AD) lze odvodit tzv. výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky.

Výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky je nižší než multiplikátor uzavřené ekonomiky. Důvodem je únik části domácích výdajů na nákup zahraničního zboží a statků (import).

Sklon křivky agregátní poptávky je menší než v uzavřené ekonomice v důsledku existence mezního sklonu k dovozu. Sklon křivky AD je v otevřené ekonomice závislý na mezním sklonu ke spotřebě (čím vyšší c, tím je křivka AD strmější), na sazbě důchodové daně (čím je t vyšší, tím je křivka AD plošší), a na mezním sklonu k dovozu (čím vyšší je m, tím plošší je křivka AD).

Model otevřené ekonomiky

Výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky

Y = AD
Y = C + I + G + NX
Y = Ca + c·YD + I + G + X - M - m·Y
Y = Ca + c·(Y - TA - t·Y + TR) + I + G + X - M - m·Y
Y = (1/[1 - c·(1 - t) + m]) · (Ca - c·TA + c·TR + I + G + X - M)
Y = α4 · A

A ... agregátní autonomní výdaje (Ca - c·TA + c·TR + I + G + X - M)
α4 ... výdajový multiplikátor 1/[1 - c·(1 - t) + m]

Rovnovážná produkce otevřené ekonomiky je dána součinem výdajového multiplikátoru a výší autonomních výdajů. Rovnovážná produkce je vyšší než autonomní výdaje v ekonomice, což je dáno právě multiplikačním efektem autonomních výdajů.

Výpočet rovnovážné produkce a bilance zahraničního obchodu

Spotřební funkce ekonomiky je popsána rovnicí C = 200 + 0,75·YD. Plánované investice firem jsou 200 mld. Kč, vládní výdaje jsou 150 mld. Kč, autonomní daně 50 mld. Kč, transferové platby domácnostem 80 mld. Kč a sazba důchodové daně je 15 %. Vývoz statků a služeb je 250 mld. Kč a dovoz je popsán rovnicí M = 150 + 0,10·Y.

a) Jaká je výše rovnovážné produkce v otevřené ekonomice?

Y = AD
Y = C + I + G + NX
Y = Ca + c·(Y - TA - t·Y + TR) + I + G + X - M - m·Y
Y = (1/[1 - c·(1 - t) + m]) · A
Y0 = 2,16 · 672,5 = 1 454 mld. Kč


b) Jaká je velikost bilance zahraničního obchodu?

NX = X - M - m·Y
NX = 100 - 0,10·Y
NX = 100 - 0,10·1 454
NX0 = -45 mld. Kč

Bilance statků a služeb je při rovnovážném produktu 1 454 mld. Kč deficitní ve výši 45 mld. Kč. Ekonomika se tedy nachází ve vnitřní rovnováze, ale ne ve vnější rovnováze.

Změna autonomních výdajů a rovnováhy ekonomiky

Změna autonomních výdajů implikuje novou rovnováhu ekonomiky.

Změna autonomních výdajů

ΔY = (1/[1 - c·(1 - t) + m]) · ΔA = α4 · ΔA

Y1 = Y0 + ΔY

Y0 ... původní rovnováha
Y1 ... nová rovnováha v důsledku změny autonomních výdajů

Změna autonomního vývozu - pokračování předchozího příkladu

Ekonomika hlavního obchodního partnera zažívá ekonomický boom - roste HDP ekonomiky a zaměstnanost. V důsledku ekonomické expanze v zahraničí roste automomní vývoz o 30 mld. Kč.


c) Jak se změní rovnovážná produkce v exportní ekonomice?

ΔY = (1/[1 - c(1 - t) + m]) · ΔX
ΔY = 2,16 · 30 = 65 mld. Kč

Y1 = Y0 + ΔY
Y1 = 1 454 + 65 = 1 519 mld. Kč

Růst exportu o 30 mld. Kč posunul ekonomiku do nové vnitřní rovnováhy ve výši 1 519 mld. Kč.


d) Jak se změní bilance statků a služeb?

ΔM = m·ΔY = 0,10·65 = 6,5 mld. Kč
ΔNX = ΔX - ΔM = 30 - 6,5 = 23,5 mld. Kč

NX1 = NX0 + ΔNX
NX1 = -45 + 23,5 = - 21,5 mld. Kč

↑ X → ↑ AD → ↑ Y → ↑ M → ↑ NX → ↓ míra nezaměstnanosti

Růst domácího produktu zvýšil indukované dovozní výdaje o 6,5 mld. Kč. Vyšší absolutní růst exportu než růst importu představuje zlepšení bilance zahraničního obchodu o 23,5 mld. Kč.


e) Při jaké výši produktu by byla ekonomika současně ve vnitřní a vnější rovnováze? Výpočet je proveden na základě původních parametrů ekonomiky.

NX = X - M - m·Y
0 = 250 - 150 - 0,10·Y
Y = 100/0,10 = 1 000 mld. Kč

Vnitřní a vnější rovnováhy ekonomiky by bylo dosaženo při úrovni HDP 1 000 mld. Kč.

Chcete vědět o každém novém článku? Sledujte Finance v praxi na sociálních sítích a zůstaňte ve spojení.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Management Press 2007, Praha. Třetí rozšířené a doplněné vydání, 487 stran. ISBN 978-80-7261-170-6
  • HOLMAN, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
  • MACH, M.: Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
  • PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru