zpět na výpis    domů » makroekonomie » Úvod do teorie determinace produktu

Úvod do teorie determinace produktu

Publikováno: 18.5.2017

Úvod do teorie determinace produktu

Úvodní kapitola do teorie determinace produktu má za úkol objasnit důležité pojmy pro následné rozvinutí jednoho z nejznámějších ekonomických modelů určující celkový produkt prostřednictvím agregátní poptávky. Tento jednoduchý keynesiánský model vysvětluje mechanismus utváření rovnováhy na trhu statků a služeb. Model je důležitý pro pochopení kolísání HDP v krátkém období. Předpoklady modelu jsou existence produkční mezery a nepružné ceny a mzdy v krátkém období.

Tento ekonomický model je také označován jako model multiplikátoru, model s linií 45° či Keynesiánský kříž.

Skutečné výdaje a agregátní poptávka

Klíčovým východiskem určení rovnovážné produkce je odlišení skutečných agregátních výdajů od výdajů plánovaných.

Skutečné agregátní výdaje (AE) zahrnují spotřební výdaje domácností, investiční výdaje firem (plánované a neplánované investice), vládní výdaje na nákup zboží a služeb a čistý export. Skutečné agregátní výdaje představují skutečnou hodnotu produktu (AE = Y).

Neplánované investice jsou neplánované změny zásob způsobené nedostatečnou či nadměrnou agregátní poptávkou.

Agregátní poptávka (AD) měří všechny plánované výdaje v ekonomice, které chtějí ekonomické subjekty při dané cenové hladině realizovat. Zahrnuje všechny skutečné výdaje kromě neplánovaných investic.

Z uvedeného vyplývá, že agregátní poptávka (plánované výdaje) se liší od skutečných výdajů o výši neplánovaných investic. Pouze v bodě rovnováhy jsou neplánované investice nulové a plánované výdaje se rovnají skutečným agregátním výdajům. Jinými slovy je v bodě rovnováhy agregátní poptávka rovna HDP ekonomiky.

Mechanismus utváření rovnováhy na trhu statků a služeb

Existují dva přístupy k vysvětlení mechanismu utváření rovnováhy na trhu statků a služeb.

První přístup vysvětluje mechanismus formování rovnováhy na trhu prostřednictvím skutečných agregátních výdajů a agregátní poptávky. V bodě rovnováhy jsou neplánované investice firem nulové a platí, že vyrobený produkt (HDP) je roven agregátní poptávce.

Rovnováha v dvousektorové ekonomice (Y = AD)

AE = C + IP + IU
AD = C + IP

YE = AE = AD → IU = 0 → rovnovážný stav

AE ... skutečné agregátní výdaje
YE ... celkový produkt ekonomiky v bodě rovnováhy (E = ekvalibrium)
AD ... agregátní poptávka
C ... spotřební výdaje domácností
IP ... plánované investiční výdaje
IU ... neplánované investiční výdaje

Druhý přístup vysvětluje rovnováhu trhu prostřednictvím úspor a investic. V bodě rovnováhy platí, že plánované úspory jsou rovny plánovaným investičním výdajům firem.

Rovnováha v dvousektorové ekonomice (I = S)

Y = C + I
Y = C + S

C + I = C + S
I = S

Úspory jsou únikem ze spotřebních výdajů domácností a používají se právě na firemní investice.

Rovnováha HDP a agregátní poptávky implikuje rovnováhu úspor a investic. Ve zjednodušeném modelu ekonomiky je AD složena ze spotřeby (C) a investic (I). Důchod je alokován na spotřebu (C) a úspory (S). Protože je produkt v dvousektorové ekonomice identický s důchodem lze mezi ně vložit rovnítko. Pokud se z obou stran rovnice odečte spotřeba zůstane podmínka rovnováhy I = S.

Rovnováha na trhu statků a služeb

Rovnováha trhu (Y = AD)

Pokud je důchod na úrovni YE jsou plánované agregátní výdaje (AD) rovny agregátnímu produktu (Y).

Pokud je úroveň agregátní poptávky vyšší než úroveň HDP (na obrázku v Y1) budou firmám ubývat zasoby rychleji než plánovali. Neplánované investice (IU) jsou záporné. Na tuto situaci budou reagovat zvýšením výroby, roste zaměstnanost a produkt ekonomiky roste až do rovnováženého stavu.

Pokud je agregátní poptávka nižší než HDP (na obrázku v Y2) budou se firmám hromadit zásoby v regálech. Neplánované investice (IU) jsou kladné. Na tuto situaci reagují poklesem výroby, roste nezaměstnanost a produkt ekonomiky klesá až do rovnováženého stavu.

Rovnováha trhu (I = S)

Pokud je důchod na úrovni YE jsou plánované investice (I) rovny plánovaným úsporám (S). Investiční funkce (I) je horizontální, neboť investice jsou v tomto modelu nezávislé na výši produktu.

Pokud je důchod na úrovni Y1 jsou investice vyšší než úspory. To znamená, že domácnosti spoří méně než si firmy přejí investovat a vydávají více na spotřebu. Firmám ubývají zásoby v regálech rychleji než plánovali (IU < 0) a reagují zvýšením výroby. Důchod ekonomiky začné růst a bude růst, tak dlouho dokud nejsou plánované úspory rovny plánovaným investicím. S růstem důchodu totiž rostou indukované úspory, které jsou na důchodu pozitivně závislé.

Pokud se ekonomika nachází na úrovni Y2 jsou investice nižší než úspory. Domácnosti spoří více než si firmy přejí investovat. Nízké spotřební výdaje vedou k tomu, že firmám rostou zásoby v regálech a jsou nuceni propouštět a snižovat objem výroby. S poklesem důchodu dochází ke snížení indukovaných úspor.

CVIČENÍ

  1. Pokud je úroveň agregátní poptávky vyšší než HDP jsou neplánované investice do zásob ...... .
  2. Co se děje s nezaměstnaností v situaci, kdy je úroveň agregátní poptávky nižší než úroveň HDP?
  1. záporné
  2. roste

Chcete vědět o každém novém článku? Sledujte Finance v praxi na sociálních sítích a zůstaňte ve spojení.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • HOLMAN, R.: Markoekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
  • MACH, M.: Markoekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru