zpět na výpis    domů » makroekonomie » Trh peněz v příkladech

Trh peněz v příkladech

Publikováno: 15.11.2017

Trh peněz v příkladech

Na komplexním příkladu si ukážeme mechanismus formování rovnováhy na trhu peněz v závislosti na změně HDP ekonomiky, na snížení míry povinných minimálních rezerv a na prodeji státních cenných papírů centrální bankou na volném trhu.

Výchozí stav ekonomiky

Ekonomické subjekty drží 20 % peněžní zásoby měřenou měnovým agregátem M1 ve formě hotovostního oběživa (C) a 80 % ve formě depozit na běžných účtech (D). Centrální banka udržuje míru povinných minimální rezerv (r) na úrovni 10 % a obchodní banky dobrovolně udržují přebytečné rezervy (r0) ve výši 2 %. Měnová báze (MB) je 100 mld. Kč.

Autonomní poptávka po penězích (α0) je ve výši 100 mld. Kč, koeficient citlivosti poptávky po penězích na reálné HDP (βY) je 0,4 a koeficient citlivosti na úrokovou sazbu (βi) je 50. Výchozí úroveň HDP ekonomiky je 1 000 mld. Kč.

Vstupní parametry
Peněžní multiplikátor

Peněžní multiplikátor
Peněžní multiplikátor


Nabídka peněžních zůstatků
Nabídka reálných peněžních zůstatků


Rovnovážná úroková míra
Rovnovážná úroková míra na trhu peněz


Poptávka po peněžních zůstatcích
Poptávka po reálných peněžních zůstatcích

Rovnováha na trhu peněz

Růst HDP

Jak se změní rovnováha na trhu peněz, pokud reálné HDP ekonomiky vzroste ve sledovaném období o 400 mld. Kč.

Změna poptávky po peněžních zůstatcích
Růst poptávky po penězích v důsledku růstu HDP


Růst rovnovážné úrokové míry
Rovnovážná úroková míra na trhu peněz

Růst HDP o 400 mld. Kč zvýšil poptávku po peněžních zůstatcích o 160 mld. Kč. Při fixní peněžní nabídce došlo k převisu poptávky nad nabídkou. Ekonomické subjekty si přejí držet více peněžních zůstatků, proto prodávají dluhopisy. Prodejem dluhopisů klesá jejich tržní cena a dochází k růstu úrokové míry do nové rovnováhy 6,44 %.

Trh peněz a růst HDP

Snížení míry PMR

Jak se změní rovnováha na trhu peněžních zůstatků, pokud centrální banka sníží míru PMR z 10 % na 5 %?

Peněžní multiplikátor
Peněžní multiplikátor


Nabídka peněžních zůstatků
Nabídka peněžních zůstatků


Rovnovážná úroková míra
Rovnovážná úroková míra na trhu peněz


Poptávka po peněžních zůstatcích v nové rovnováze
Poptávka po peněžních zůstatcích

V důsledku monetární expanze v podobě snížení míry PMR z 10 % na 5 % roste peněžní multiplikátor na 3,91 a reálná peněžní zásoba na úroveň 391 mld. Kč. Při původní úrokové míře 3,24 % si ekonomické subjekty přejí držet méně peněžních zůstatků než je v oběhu (bod A na obrázku). Nové rovnováhy je dosaženo při nižší úrokové míře 2,19 % v bodě E2.

Trh peněz a snížení míry povinných minimálních rezerv

Příklad ukazuje, jakým způsobem může centrální banka snížit krátkodobou úrokovou míru a stimulovat agregátní poptávku prostřednictvím úvěrové expanze.

Operace na volném trhu

Jak se změní rovnováha na trhu peněz, pokud centrální banka prodá státní cenné papíry na volném trhu ve výši 20 mld. Kč?

Nabídka peněžních zůstatků
Nabídka reálných peněžních zůstatků


Rovnovážná úroková míra
Rovnovážná úroková míra na peněžním trhu


Poptávka po peněžních zůstatcích
Poptávka po reálných peněžních zůstatcích

V důsledku stažení likvidity z oběhu ve výši 20 mld. Kč došlo ke snížení bankovních rezerv a k multiplikovanému snížení reálné peněžní zásoby o 68 mld. Kč. Při původní úrokové míře 3,24 % existoval na trhu peněz převis poptávky po peněžních zůstatcích (338) nad jejich nabídkou (270). Rovnováha je na trhu peněz obnovena při vyšší nominální úrokové míře 4,60 %.

Trh peněz a snížení měnové báze

Příklad ukazuje, jakým způsobem může centrální banka snížit peněžní zásobu, zdražit úvěry firmám a domácnostem a působit na snížení agregátní poptávky a reálného produktu. Důvodem restriktivní monetární politiky může být například přehřátí ekonomiky.

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Nahoru