zpět na výpis    domů » mikroekonomie » Křivka nabídky a elasticita nabídky

Křivka nabídky a elasticita nabídky

Publikováno: 11.11.2018

Křivka nabídky a elasticita nabídky

V předcházejícím článku jsme se zabývali poptávkovou stranou trhu, kterou tvoří spotřebitelé. Nyní je na řadě nabídková strana trhu, kterou tvoří výrobci. Poptávka a nabídka jsou nezbytné prvky k výkladu formování tržní rovnováhy na dokonale konkurenčních trzích.

Členění nabídky

Mikroekonomie se zabývá chováním výrobců v rámci dané tržní struktury (dokonalá konkurence, monopol, oligopol a monopolistická konkurence) na jednotlivých trzích statků a služeb. Z pohledu mikroekonomie se rozlišují individuální a tržní nabídka. Individuální nabídka představuje nabídku statku jednoho výrobce na trhu. Zatímco tržní nabídka je součtem všech individuálních nabídek firem na daném trhu statku nebo služby.

Naopak makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou, která je součtem všech tržních nabídek v ekonomice. Agregátní nabídka vyjadřuje vztah agregátní cenové hladiny a agregátního reálného produktu ekonomiky.

Faktory ovlivňují nabídku

V nejjednodušší podobě je nabízené množství statku funkcí jeho tržní ceny

Zjednodušená funkce nabídky

Nabídka je však funkcí i mnoha jiných faktorů. Mezi nejdůležitější faktory patří vlastní cena statku X (PX), ceny výrobních substitutů Y (PY), ceny výrobních faktorů (cena práce PL, cena kapitálu PL, cena půdy PE), technologie (T), počet výrobců na trhu (N), očekávání výrobců (O) a další specifické faktory (ε) nezahrnuté do modelu nabídky.

Faktory ovlivňující nabídku

Ceny výrobních faktorů a technologie významně ovlivňují výrobní náklady firmy. Čím nižší jsou náklady, tím více výrobce při dané ceně vyrábí a naopak. Růst ceny statku nad výrobní náklady je signál pro ostatní firmy vstoupit do odvětví.

Následující výklad nabídky je zaměřen na vztah nabízeného množství statku QS a jeho ceny P. Vztah mezi cenou a nabízeným množstvím je obousměrný. Proto platí, že

Obousměrný vztah nabídkové funkce

Křivka nabídky

Křivka nabídky je grafickým vyjádřením vztahu nabízeného množství QS a ceny statku P, při které jsou firmy ochotni statek vyrobit a umístit na trh. Platí, že s rostoucí cenou roste nabízené množství a naopak. Tvar nabídkové křivky je rostoucí.

Křivka tržní nabídky

Výchozí bod na nabídkové křivce je cena P0, při které je nabízeno množství Q0. Pokles ceny do P1 snižuje nabízené množství do bodu Q1. Naopak růst ceny do P2 zvyšuje nabízené množství do Q2. Vztah ceny a nabízeného množství se označuje jako zákon rostoucí nabídky. Důvodem je, že vyšší cena v daném odvětví přiláká více výrobců a naopak.

Změna nabídky

Změní-li se cena statku dochází k posunu po křivce nabídky. Změní-li se však jiné faktory (ceny výrobních faktorů, technologie apod.) než cena, dochází k posunu křivky nabídky.

Posun nabídkové křivky

Růst cen výrobních faktorů snižuje, za jinak stejných podmínek, nabídku. Graficky to představuje posun nabídkové křivky doleva do polohy S1. Pokles cen výrobních faktorů nebo nová efektivní technologie posunuje křivku nabídky doprava do polohy S2 a roste nabízené množství do bodu Q2.

Tvary nabídkové funkce

Nabídková křivka byla dosud uvažována jako lineární funkce s pozitivním sklonem. Lineární vztah můžeme vyjádřit například jako funkci

Lineární model nabídky

Parametr c vyjadřuje cenu, při které již výrobci nejsou ochotni na trhu nabízet statky (služby). A parametr d určuje sklon křivky nabídky. Čím větší hodnota parametru, tím strmější je křivka nabídky. Inverzní funkcí k uvedené lineární nabídkové funkci je

Alternativní model lineární nabídky

Nabídková funkce má spíše nelineární tvar. Typickým příkladem je například mocninná Cobb-Douglasova funkce.

Cenová elasticita nabídky

Cenová elasticita nabídky vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství statku výrobci při jednoprocentní změně ceny statku (služby). Vyjadřuje tedy citlivost reakce výrobců na změnu ceny. Matematicky můžeme citlivost výrobců vyjádřit vztahem

Elasticita nabídky

Známe-li %ΔQ a %ΔP, můžeme počítat cenovou elasticitu nabídky uvedeným výrazem. Jinak se výpočet koeficientu elasticity nabídky provádí pomocí obloukové a bodové metody. Výpočet cenové elasticity nabídky pomocí uvedených metod je stejný jako u cenové elasticity poptávky.

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • BURIANOVÁ, J., ČADIL, J., KAŇKOVÁ, E., PAVELKA, T., SOUKUP, A.: Učební texty z mikroekonomie - 1. část. Česká zemědělská univerzita v Praze 2004, Praha. První vydání, 198 stran. ISBN 80-213-1210-6
  • DUFEK, J.: Ekonometrie. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2003, Brno. První vydání, 136 stran. ISBN 80-7157-654-9
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. MELANDRIUM 2002, Slaný. Sedmé vydání, 271 stran. ISBN 80-86175-20-0
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. REPETITORIUM středně pokročilý kurz. MELANDRIUM 2007, Slaný. Páté vydání, 239 stran. ISBN 978-80-86175-57-7
  • MEZNÍK, I.: Úvod do matematické ekonomie pro ekonomy. Akademické nakladatelství CERM 2011, Brno. První vydání, 189 stran. ISBN 978-80-7204-724-6
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
  • STARÁ, D.: Základy ekonomických teorií. Česká zemědělská univerzita v Praze 2018, Praha. Třetí vydání, 77 stran. ISBN 978-80-213-2872-3
Nahoru