Trh peněz a rovnovážná úroková míra

Trh peněz je ekonomický model, který spojuje poptávku po penězích s nabídkou peněz v ekonomice. Jejich interakcí se na trhu peněz utváří rovnovážná úroková míra, při které jsou poptávka po penězích a nabídka peněz v rovnováze. Jinými slovy, ekonomické subjekty drží přesně tolik peněz, kolik si při dané úrokové míře přejí držet.

Jednoduchý model trhu peněz je založen na předpokladech:

• fixní cenová hladina (ΔP = 0)
• nabídku peněž kontroluje centrální banka
• nominální poptávka po penězích je identická s reálnou poptávkou po penězích
• nominální peněžní zásoba je identická s reálnou peněžní zásobou
• existence pouze 2 aktiv - peníze a dluhopisy

Peněžní trh

V reálném světě je trh peněz trhem, kde se zapůjčují a vypůjčují krátkodobé peněžní prostředky za danou krátkodobou úrokovou míru. Krátkodobé peněžní prostředky mají formu depozit na požádání, krátkodobých termínovaných vkladů, krátkodobých úvěrů a cenných papírů (krátkodobé dluhopisy, směnky, depozitní certifikáty apod.). Společnou vlastností nástrojů na peněžním trhu je krátká doba splatnosti do 1 roku. Dále se vyznačují nízkým rizikem a výnosem a poměrně vysokou likviditou.

Poptávka po peněžních zůstatcích

Poptávka po penězích se označuje M_d z anglického Money demand. Vyjadřuje snahu ekonomických subjektů držet peníze. Ekonomické subjekty se rozhodují v jakém poměru držet likvidní peníze s nulovou úrokovou mírou a méně likvidní finanční aktiva s nenulovou úrokovou mírou (dluhopisy). Likvidní peníze s nulovou úrokovou mírou jsou dále označovány jako reálné peněžní zůstatky nebo jenom peníze.

Reálné peněžní zůstatky jsou hotovostní oběživo a vklady na běžných účtech.

V nejjednodušší podobě je funkce poptávky po penězích pozitivně závislá na reálném produktu ekonomiky - transakční a opatrnostní poptávka - a negativně závislá na nominální úrokové míře - spekulační poptávka.

α₀ ... autonomní část poptávky po penězích, β_Y = ΔM_d/ΔY ... koeficient citlivosti M_d na změnu reálného produktu, Y ... reálný produkt ekonomiky, β_i = ΔM_d/Δi ... koeficient citlivosti M_d na změnu úrokové míry, i ... nominální úroková míra

V grafické podobě je křivka poptávky po reálných peněžních zůstatcích klesající. Na ose x je reálná peněžní zásoba vyjádřena měnovým agregátem, na ose y je nominální úroková míra. S posunem dolů po křivce M_d klesá úroková míra a roste poptávané množství peněžních zůstatků a naopak.

Posun křivky poptávky po reálných peněžních zůstatcích je navázán na změnu reálného produktu. Růst produktu ekonomiky posunuje křivku poptávky po peněžních zůstatcích doprava o β_Y·ΔY a pokles produktu posunuje poptávku po peněžních zůstatcích doleva.

Pokud se mění nominální úroková míra dochází pouze k posunu po křivce poptávky po reálných peněžních zůstatcích.

Nabídka peněžních zůstatků

Reálná nabídka peněžních zůstatků neboli reálná peněžní zásoba se označují M_s z anglického Money supply (Money stock). Peněžní zásoba je množství peněz v ekonomice, které je v rámci daných pravidel schopen vytvořit bankovní systém.

Nejdůležitější úlohu v nabídce peněz hrají bezhotovostní peníze, které představují zápisy na bankovních účtech. Tyto peníze vznikají v rámci multiplikačního procesu depozitních peněz úvěrovou expanzí obchodních bank.

Velikost nabídky reálných peněžních zůstatků je dána součinem měnové báze a peněžního multiplikátoru

m ... peněžní multiplikátor, MB ... měnová báze, C ... oběživo, R ... bankovní rezervy

Měnová báze zahrnuje hotovostní oběživo a rezervy obchodních bank u centrální banky.

V grafické podobě je křivka nabídky peněz vertikální, neboť je fixní pro jakoukoliv úroveň úrokové míry. Na ose x je reálná peněžní zásoba vyjádřena peněžním agregátem, na ose y je nominální úroková míra.

Křivka M_s se posunuje po ose x pouze se změnou monetární politiky centrální banky. Expanzivní monetární politika centrální banky se v grafu projeví posunem křivky M_s doprava (zvýšení reálné peněžní zásoby). Restriktivní monetární politika posune křivku M_s doleva (snížení reálné peněžní zásoby).

Rovnováha na trhu peněz

Trh peněz je v rovnováze, pokud je poptávka po reálných peněžních zůstatcích (M_d) rovna nabídce reálných peněžních zůstatků (M_s). To znamená, že ekonomické subjekty drží přesně tolik peněz, kolik si jich držet přejí. V následujícím grafu nastává rovnováha trhu peněz v bodě E.

V rovnovážném stavu se na trhu peněz formuje rovnovážná úroková míra (i_E), kterou můžeme matematicky vyjádřit jako

Rovnovážná úroková míra čistí trh od přebytků a nedostatků peněz.

Formování rovnováhy na trhu peněz

Předpokladem formování rovnováhy na trhu peněz je koexistence trhu ostatních finančních aktiv. Trh peněz budeme chápat v užším slova smyslu jako trh oběživa a depozit na požádání. Trhem ostatních finančních aktiv budeme chápat pouze trh s dluhopisy. To znamená, že ekonomické subjekty se rozhodují na základě aktuální situace mezi držbou peněžních zůstatků a držbou dluhopisů. Je-li trh peněz v rovnováze, je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv neboli trh dluhopisů a naopak.

Nerovnováha M_d > M_s

Převis poptávky po reálných peněžních zůstatcích nad jejich nabídkou je roven převisu nabídky dluhopisů nad jejich poptávkou. Tato situace nastává při nominální úrokové míře i₂. Ekonomické subjekty chtějí získat dodatečné peněžní zůstatky prodejem dluhopisů. Růst nabídky dluhopisů snižuje jejich tržní cenu a roste úroková míra (čili jejich výnosnost). S růstem úrokové míry dluhopisů dochází k všeobecnému růstu úrokových měr na peněžím trhu. Rovnováhy na obou trzích je dosaženo při vyšší úrokové míře i_E (za předpokladu fixní nabídky peněžních zůstatků).

Nerovnováha M_d < M_s

Převis nabídky reálných peněžních zůstatků nad jejich poptávkou je roven převisu poptávky po dluhopisem nad jejich nabídkou. Taková situace nastává při nominální úrokové míře i₁. Přebytečných peněžních zůstatků se ekonomické subjekty zbavují právě nákupem dluhopisů. Růst poptávky po dluhopisech zvyšuje jejich tržní cenu a klesá úroková míra. Rovnováhy na obou trzích je opět dosaženo při nižší úrokové míře i_E.