Determinace produktu v třísektorové ekonomice

Třísektorový model ekonomiky je postaven na předpokladech:

• existují domácnosti (C), firmy (I) a stát (G) - uzavřená ekonomika
• fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
• reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti

Uzavřená ekonomika je ekonomika, která se neúčastní zahraničního obchodu a HDP ekonomiky je spotřebováno pouze domácím obyvatelstvem.

Rovnováha na trhu zboží a služeb nastavá v okamžiku, kdy je reálný produkt roven objemu plánovaných výdajů ekonomických subjektů

Y ... produkt ekonomiky, AD ... agregátní poptávka, C ... spotřební výdaje domácností, I_P ... plánované investiční výdaje firem, I_U ... neplánované investice do zásob, G ... vládní nákupy statků a služeb

V následujícím textu jsou plánované investice označovány pouze jako I. Neplánované investice jsou explicitně vyjádřeny jako I_U.

V grafickém vyjádření nastává makroekonomická rovnováha třísektorové ekonomiky v bodě E₂, kde platí rovnost Y₂ a AD₂. V bodě rovnováhy E₂ jsou neplánované investice do zásob nulové.

Vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) posouvají přímku agregátní poptávky rovnoběžně nahoru do nového rovnovážného bodu E₂, který odpovídá vyššímu výstupu ekonomiky. Vládní výdaje stimulují agregátní poptávku a tlačí na růst HDP a zaměstnanosti.

Úloha vladního sektoru v ekonomice

Ekonomickou úlohou vlády je výběr daní (osobní daně, spotřební daně atd.), poskytování transferů domácnostem (např. podpora v nezaměstnanosti, starodní důchody, sociální dávky atd.) a stimulovat agregátní poptávku pomocí vládních výdajů na nákup statků a služeb.

Celkový daňový výnos (TA_T) státního rozpočtu plyne ze dvou skupin daní:

• autonomní daně (TA) - daně nezávislé na výši důchodu (např. majetkové daně)
• indukované daně (t·Y) - daně závisle na výši důchodu - osobní důchodová daň, kde t je sazba důchodové daně

Vládní výdaje na nákup statků a služeb mají stejně jako investiční výdaje multiplikační efekt. U vládních výdajů však existuje ještě efekt vytěsnění soukromých výdajů citlivých na úrokovou sazbu. Růst vládních výdajů zvyšuje agregátní poptávku a produkt. S růstem produktu se zvyšuje poptávka po penězích (M_d), která je na něm pozitivně závislá. Při fixní peněžní zásobě (M_s) vzroste úroková míra a poklesnou soukromé spotřební a investiční výdaje, které jsou na změny úrokové sazby citlivé.

↑ G → ↑ AD → ↑ Y → ↑ M_d (při fixní M_s) → ↑ i → ↓ C a I → ↓ AD → ↓ Y

Efekt vytěsnění však ve výdajovém modelu neexistuje, neboť nezachycuje trh peněz. Efekt vytěsnění je řešen v rámci modelu IS-LM a Mundell-Flemingově modelu otevřené ekonomiky.

Disponibilní důchod domácností a spotřební funkce

Zavedením sektoru vlády dochází ke změně ve výši důchodu domácností. Důchod již není identický s produktem. Důchod snížený o daně (TA - tY) a zvýšený o transfery (TR) se označuje jako disponibilní důchod

Spotřební výdaje domácností jsou funkcí běžného disponibilního důchodu

Výdajový multiplikátor a sklon křivky AD

Z rovnováhy na trhu statků a služeb, tj. Y = AD, můžeme odvodit výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky.

Není-li uvažováno zdanění důchodů domácností je multiplikátor třísektorové ekonomiky identický s multiplikátorem dvousektorové ekonomiky. Zvýšení autonomních výdajů má v obou případech stejný vliv na agregátní poptávku.

Je-li naopak uvažována sazba důchodové daně vyšší než nula je multiplikátor třísektorové ekonomiky nižší než ve dvousektorové ekonomice. Důvodem je únik části důchodů ve formě zdanění z výdajové multiplikace.

Ca ... autonomní spotřeba, c ... mezí sklon ke spotřebě, I ... autonomní investice, TA ... autonomní daně, t ... sazba důchodové daně, TR ... autonomní transfery, G ... autonomní vládní výdaje, α₃ ... výdajový multiplikátor, A ... suma autonomních výdajů

Rovnovážná produkce třísektorové ekonomiky je dána součinem výdajového multiplikátoru a výší autonomních výdajů.

Čím nižší je mezní sklon ke spotřebě a vyšší důchodová sazba daně, tím plošší je AD. Poloha AD₁ je výše než AD₀ právě o výši autonomních výdajů v třísektorové ekonomice (-c·TA, c·TR, G).

Příklad: výpočet rovnovážné produkce

Spotřební funkce ekonomiky je popsána rovnicí C = 200 + 0,75Y_D, plánované investice firem jsou 200 mld. Kč, vládní výdaje 150 mld. Kč, autonomní daně 50 mld. Kč, transferové platby domácnostem 80 mld. Kč a sazba důchodové daně je 15 %. Jaká je výše rovnovážné produkce ekonomiky?

Změna parametrů ekonomiky

Změny autonomních výdajů (Ca, I, G, TA a TR) a změna sazby důchodové daně implikují novou tržní rovnováhu. Výdajové multiplikátory pro jednotlivé změny parametrů ekonomiky lze odvodit obdobným způsobem jako výše.

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečných vládních výdajů v ekonomice (stejné pro i Ca a I)

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny autonomních výdajů

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny sazby důchodové daně

Změna rovnovážné produkce v důsledku dodatečné změny sazby důchodové daně

V třísektorové ekonomice je multiplikátor vládních výdajů vyšší než multiplikátor autonomních daní nebo transferových plateb. Jsou-li zvýšeny vládní výdaje o 1 korunu, je celá koruna určena na zvýšení agregátní poptávky. Jsou-li sníženy daně nebo zvýšeny transferové platby o 1 korunu, je dodatečný disponibilní důchod rozdělen na spotřebu a úspory. Agregátní poptávka je tedy zvýšena pouze o c·1 koruna.

Pokračování příkladu: změna vládních výdajů

Vláda se rozhodla v rámci fiskální expanze snížit daňové zatížení domácností a snížila daň z nemovitosti o 20 mld. Kč. Jaký vliv bude mít snížení daní na rovnovážný výstup ekonomiky a zaměstnanost?

↓ TA → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanosti

Snížení autonomních daní zvýšilo agregátní poptávku a produkt o 41 mld. Kč. Vláda tím podpořila růst zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstava.