Úvod do teorie determinace produktu

Cílem kapitoly je objasnit základní pojmy jednoho z nejznámějších ekonomických modelů určující agregátní produkt ekonomiky prostřednictvím agregátní poptávky. Dále si vysvětlíme mechanismus utváření rovnováhy na trhu statků a služeb a kolísání HDP v krátkém období. Jednoduchý keynesiánský model je také znám jako model multiplikátoru, model s linií 45° či Keynesiánský kříž.

Předpoklady modelu jsou existence produkční mezery a nepružné ceny a mzdy v krátkém období.

Skutečné výdaje versus agregátní poptávka

Klíčovým východiskem rovnováhy na trhu statků a služeb je odlišení skutečných agregátních výdajů od plánovaných výdajů.

Skutečné agregátní výdaje (AE) zahrnují spotřební výdaje domácností, investiční výdaje firem (plánované a neplánované investice), vládní výdaje na nákup zboží a služeb a čistý export. Skutečné agregátní výdaje představují skutečnou hodnotu produktu (AE = Y)

C ... spotřební výdaje, I_P ... plánované investiční výdaje, I_U ... neplánované investiční výdaje, G ... vládní výdaje na nákup statků a služeb, NX ... čistý export

Agregátní poptávka (AD) měří všechny plánované výdaje v ekonomice, které chtějí ekonomické subjekty při dané cenové hladině realizovat. Zahrnuje všechny skutečné výdaje kromě neplánovaných investic

C ... spotřební výdaje, I_P ... plánované investiční výdaje, G ... vládní výdaje na nákup statků a služeb, NX ... čistý export

Neplánované investice jsou neplánované změny zásob způsobené nedostatečnou či nadměrnou agregátní poptávkou.

Z uvedeného vyplývá, že agregátní poptávka (plánované výdaje) se liší od skutečných výdajů o výši neplánovaných investic.

Přístupy k formování rovnováhy trhu

K vysvětlení formování rovnováhy na trhu statků a služeb existují 2 přístupy. Pro jednoduchost si oba přístupy vysvětlíme na modelu dvousektorové ekonomiky, ve kterém vystupují pouze domácnosti a firmy. Složitější modely v rámci teorie determinace produktu jsou pak model třísektorové ekonomiky a model čtyřsektorové ekonomiky.

Domácnosti získávají důchody za poskytnuté výrobní faktory (práce, půda, kapitál), které alokují na spotřební výdaje a úspory.

Y ... důchod, C ... spotřební výdaje, S ... úspory

Firmy poskytují domácnostem důchody za poskytnuté výrobní faktory a investují do obnovy a rozšíření kapitálové zásoby (zásoby, stroje a zařízení, budovy). Produkt ekonomiky měřený výdajovou metodou se skládá ze spotřebních výdajů domácností a firemních investic

Y ... agregátní produkt, C ... spotřební výdaje domácností, I ... investiční výdaje firem

Investice v tomto případě zahrnují plánované i neplánované investice do zásob. Jedná se o identitu dvousektorové ekonomiky, kterou můžeme přepsat do tvaru

První přístup: Produkt vs Agregátní poptávka

První přístup vysvětluje mechanismus formování rovnováhy na trhu statků a služeb prostřednictvím reálného produktu a agregátní poptávky

C ... spotřební výdaje domácností, S ... úspory domácností, I_P ... plánované investiční výdaje firem, I_U ... neplánované investiční výdaje firem

Trh je v rovnováze pouze v případě, že neplánované investice do zásob jsou nulové. Jinými slovy, skutečné agregátní výdaje jsou rovny agregátním plánovaným výdajům.

Druhý přístup: Investice vs Úspory

Druhý přístup vysvětluje rovnováhu trhu prostřednictvím plánovaných úspor a investic. Výchozím bodem ve dvousektorové ekonomice je rovnost produktu a důchodu

C ... spotřební výdaje domácností, S ... úspory domácností, I_P ... plánované investiční výdaje firem

V bodě rovnováhy platí, že plánované úspory domácností jsou rovny plánovaným investičním výdajům firem. Jinými slovy, neplánované investice do zásob jsou v bodě rovnováhy nulové.

Mechanismus formování rovnováhy trhu

K vysvětlení mechanismu formování rovnováhy na trhu statků a služeb využijeme grafy spotřební, úsporová a investiční funkce.

Přístup Y = AD

Je-li je produkt (důchod) na úrovni Y_E jsou plánované agregátní výdaje (AD) rovny agregátnímu produktu (Y).

Je-li agregátní poptávka vyšší než produkt (úroveň Y₁) budou firmám ubývat zásoby rychleji než plánovali. Neplánované investice (I_U) jsou záporné. Na tuto situaci budou reagovat zvýšením výroby, roste zaměstnanost a produkt ekonomiky roste až do rovnováženého stavu.

Je-li agregátní poptávka nižší než produkt (na obrázku v Y₂) budou se firmám hromadit zásoby v regálech. Neplánované investice (I_U) jsou kladné. Na tuto situaci reagují poklesem výroby, roste nezaměstnanost a produkt ekonomiky klesá až do rovnováženého stavu.

Přístup I = S

Je-li produkt (důchod) na úrovni Y_E jsou plánované investice (I) rovny plánovaným úsporám (S). Investiční funkce (I) je horizontální, jelikož investice jsou v tomto modelu nezávislé na výši produktu.

Je-li produkt na úrovni Y₁ jsou investice vyšší než úspory. To znamená, že domácnosti spoří méně než si firmy přejí investovat a vydávají více na spotřebu. Firmám ubývají zásoby v regálech rychleji než plánovali (I_U < 0) a reagují zvýšením výroby. Důchod ekonomiky začné růst a bude růst, tak dlouho dokud nejsou plánované úspory rovny plánovaným investicím. S růstem důchodu roste část úspor, které jsou na důchodu pozitivně závislé.

Pokud se ekonomika nachází na úrovni Y₂ jsou investice nižší než úspory. Domácnosti spoří více než si firmy přejí investovat. Nízké spotřební výdaje vedou k tomu, že firmám rostou zásoby v regálech a jsou nuceni propouštět a snižovat objem výroby. S poklesem důchodu dochází ke snížení úspor závislých na důchodu.