zpět na výpis    domů » finance » Význam a konstrukce akciových indexů

Význam a konstrukce akciových indexů

Publikováno: 15.8.2018

Význam a konstrukce akciových indexů

Na akciových trzích existuje velké množství akciových indexů, které jsou složeny z několika preferovanych akcií nebo ze všech kótovaných akcií na trhu. Účelem indexů je zachytit průměrný vývoj kurzů akcií a vývojové tendence na akciových trzích.

Co je akciový index?

Akciový index je statistický ukazatel, který měří průměrný vývoj tržních cen akcií obchodovaných na burze a shrnuje výsledek do jednoho čísla. Vývoj akciového indexu do určité míry charakterizuje ekonomickou situaci v zemi, regionu nebo v rámci jednotlivých sektorů.

Akciová burza

Akciové indexy vyjadřují průměrnou míru výnosnosti akciového trhu. Slouží jako benchmark pro fondy kopírující složení indexu (indexové fondy a ETF) a aktivně spravované podílové fondy, které se snaží index překonat. Dále slouží jako benchmark pro investice individuálních investorů a jako podkladové aktivum investičních certifikátů (indexové certifikáty) a finančních derivátů.

Hodnota akciového indexu se vyjadřuje v bodech. Například hodnota indexu S&P 500 k 09/08/2018 byla 2.853,6 bodů (tj. -0,144% změna proti předchozímu dni).

Konstrukce akciových indexů

Konstrukce indexů jsou založeny na 2 základních metodách, kterými se stanovují váhy jednotlivých akciových titulů zahrnutých do indexu. Podle použité metody můžeme indexy členit na hodnotově vážené indexy a cenově vážené indexy.

Hodnotově váženy index

Metoda přiřazuje váhy akciím podle tržní kapitalizace i-té společnosti na celkové kapitalizaci indexu. Váha akcie v indexu závisí na tržní ceně akcie a počtu vydaných akcií v oběhu. Společnost s velkou tržní kapitalizací má v indexu vyšší váhu a naopak. Váhy jsou s určitou frekvencí přepočítávány (například na kvartální bázi).

Tržní kapitalizace je ukazatel tržní velikosti akciové společnosti kótované na burze. Vypočítá se jako součin tržní ceny akcie společnosti a množstvím akcií v oběhu.

Index S&P500

Zdroj: Yahoo Finance

Do skupiny hodnotově vážených indexů patří například americké indexy S&P 500 a Nasdaq Composite, britský FTSE 100 a český index PX.

Cenově vážený index

Určujícím faktorem pro stanovení vah v cenově váženém indexu jsou ceny akcií zahrnutých do indexu. Výpočet váhy pro danou akcii se provádí podílem i-té akcie na celkovém součtu cen akcií v indexu. Platí, že čím vyšší je cena akcie, tím větší vliv má akcie na index.

Akciový index Dow Jones Industrial Average 30

Zdroj: Yahoo Finance

Do skupiny cenově vážených indexů patří například americký index DJIA 30 (Dow Jones Industrial Average) a japonský index NIKKEI 250.

Členění indexů podle výnosu

Existuje mnoho kritérií, podle kterých lze členit akciové indexy. Například podle započítávaných výnosových složek akcií se rozlišují růstové a cenové indexy.

Růstový index (performance index nebo také total return index) měří všechny výnosové složky, které z akcií plynou. Tyto indexy započítávají kurzové zisky (ztráty) a vyplacené dividendy. Do skupiny těchto indexů patří například index pražské burzy PX-TR (Total Return), americký index S&P 500 Total Return Index a německý DAX Performance index.

Naopak cenový index měří pouze kurzové zisky (ztráty) akcií zahrnutých do výpočtu indexu bez dividendových plateb. Cenovými indexy jsou například český index PX, americký S&P 500 a DJIA 30.

Akciové indexy PX a PX-TR BCPP

Zdroj: Burza cenných papírů Praha

Dále mohou být indexy členěny například podle velikosti tržní kapitalizace zahrnutých společností, podle teritoriálního a sektorového zaměření indexu.

Česko-anglický slovník

  • akciová burza - stock exchange
  • srovnávací index - benchmark
  • podkladové aktivum - underlying asset
  • tržní kapitalizace - market capitalization
  • hodnotově vážený index - capitalization-weighted index
  • cenově vážený index - price-weighted index
  • cenový index - price index
  • růstový index - performance index

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
Nahoru