Determinace produktu v otevřené ekonomice
Publikováno: 30.5.2017
Rovnováha na trhu statků a služeb v otevřené ekonomice, charakteristika čistého exportu a devizového kurzu, výdajový multiplikátor
- otevřená ekonomika
- čistý export
- výdajový multiplikátor
Čtyřsektorový model ekonomiky je postaven na předpokladech:
- existují domácnosti (C), firmy (I), stát (G) a čistý export (NX) - otevřená ekonomika
- fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
- reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti
- reálný devizový kurz je fixní
V důsledku existence zahraničního obchodu se ekonomika stává otevřená zahraničním trhům a nerezidentům. Taková ekonomika se nazývá otevřená ekonomika.
Rovnováha na trhu zboží a služeb nastává v okamžiku, kdy je hrubý domácí produkt (Y) roven plánovaným agregátním výdajům ekonomických subjektů (AD). Pouze v bodě rovnováhy jsou neplánované investice do zásob nulové.
Y ... produkt ekonomiky, AD ... agregátní poptávka, C ... spotřební výdaje domácností, IP ... plánované investiční výdaje firem, IU ... neplánované investice do zásob, G ... vládní nákupy statků a služeb, NX ... čistý export
V následujícím textu jsou plánované investice označovány pouze jako I. Neplánované investice jsou explicitně vyjádřeny jako IU.
Agregátní poptávka v otevřené ekonomice
V otevřené ekonomice se domácí výdaje (C + I + G) nerovnají produktu (Y). Část domácích výdajů je vynaloženo na dovoz zahraničních statků a služeb a část domácí produkce je prodána do zahraničí. Rozdíl mezi domácími výdaji (domácí poptávkou) a celkovým produktem je dán rozdílem mezi exporty a importy (čistým exportem). Proto se agregátní poptávka v otevřené ekonomice zapisuje jako
X ... export statků a služeb, M ... import statků a služeb
V grafickém vyjádření je rovnováha na trhu statků a služeb otevřené ekonomiky v bodě E3, který je dán průsečíkem Y3 a AD3.
Kladný čistý export posouvá přímku agregátní poptávky rovnoběžně nahoru do nového rovnovážného bodu E3, který odpovídá výššímu HDP ekonomiky. Kladný čistý export tedy stimuluje agregátní poptávku a tlačí na růst HDP a zaměstnanosti.
Čistý export
Čistý export je definován jako vývoz statků a služeb mínus dovoz statků a služeb. V zásadě mohou nastat následující situace:
X > M → NX > 0 → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanost
X = M → NX = 0 → ΔAD = 0 → ΔY = 0 → Δzaměstnanost = 0
X < M → NX < 0 → ↓ AD → ↑ Y → ↓ zaměstnanost
Čistý export je též označován jako bilance zboží a služeb nebo výkonová bilance. Výkonová bilance je součástí běžného účtu platební bilance.
Vývoz statků a služeb závisí na důchodu a produktu zahraniční ekonomiky, relativních cenách, devizovém kurzu a ochraně a podpoře zahraničního obchodu. Vývoz ekonomiky je nezávislý na domácím produktu. Export je proto autonomní veličinou.
Dovoz statků a služeb závisí na důchodu a produktu domácí ekonomiky, relativních cenách, devizovém kurzu atd. Dovozní funkce se skládá ze dvou složek:
- autonomní dovoz (M) - část dovozu je nezávislá na výši domácího produktu
- indukovaný dovoz (m·Y) - část dovozu je závislá na domácím produktu, s růstem produktu dovoz roste a opačně - závisí na mezním sklonu k dovozu
Mezní sklon k dovozu (Marginal Propensity to Import)
= vyjadřuje dodatečnou změnu dovozu v důsledku dodatečné změny produktu
m = ΔM/ΔY
m ... mezní sklon k dovozu
ΔM ... změna dovozu
ΔY ... změna produktu
Devizový kurz
Devizový kurz (ER) vyjadřuje cenu 1 jednotky zahraniční měny vyjádřené v domácí měně (přímá kotace). Devizový kurz významným způsobem ovlivňuje čistý export.
zhodnocení ER → ↓ X, ↑ M → ↓ NX → ↓ AD → ↓ Y → ↓ zaměstnanost
znehodnocení ER → ↑ X, ↓ M → ↑ NX → ↑ AD → ↑ Y → ↑ zaměstnanost
V rámci tržních ekonomik obecně existují dva režimy devizového kurzu - fixní devizový kurz a flexibilní neboli plovoucí kurz.
Fixní devizový kurz
Fixní devizový kurz je pevně stanovený ústřední kurz s nulovým (například 27 CZK/EUR) či nenulovým oscilačním pásmem (například 27 CZK/EUR ± 5%). Fixní devizový kurz je náročný na devizové rezervy centrální banky.
Zvýšení ústředního kurzu se odborně označuje jako revalvace, snížení kurzu jako devalvace.
Flexibilní devizový kurz
V režimu flexibilního devizového kurzu je kurz utvářen tržně na základě působení devizové poptávky a nabídky.
Například v České republice je aktuálně flexibilní kurz s řízenou pohyblivostí. To znamená, že centrální banka může využít devizové intervence například v případě destabilizující spekulace.
Zhodnocení flexibilního devizového kurzu se označuje jako apreciace, znehodnocení kurzu jako depreciace.
Funkce čistého exportu a křivka NX
Jedním z předpokladů modelu uvedených na začátku kapitoly je fixní devizový kurz. Proto ve funkci čistého exportu NX nevystupuje devizový kurz
X ... autonomní export, M ... autonomní import, m ... mezní skon k dovozu, Y ... produkt ekonomiky
Sklon křivky NX závisí na mezním sklonu k dovozu. Čím vyšší je mezní sklon k dovozu, tím strmější je křivka NX. Poloha křivky závisí na výši autonomních výdajů ve funkci čistého exportu.
Se změnou výstupu ekonomiky dochází ceteris paribus k posunu po křivce NX.
Například v případě růstu autonomního exportu dochází ceteris paribus k rovnoběžnému posunu křivky X0 do polohy X1 a křivky NX0 do NX1. Čistý export však neroste proporcionalně. Růst autonomních vývozů zvyšuje agregátní poptávku a posléze HDP, které zvyšuje indukované dovozy. Čistý export nakonec vzroste pouze o ΔNX = ΔX - m·ΔY.
Výdajový multiplikátor a sklon křivky AD
Z rovnováhy na trhu statků a služeb, tj. Y = AD, můžeme odvodit výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky
Ca ... autonomní spotřeba, c ... mezí sklon ke spotřebě, I ... autonomní investice, TA ... autonomní daně, t ... sazba důchodové daně, TR ... autonomní transfery, G … autonomní vládní výdaje, X … autonomní export, M … autonomní import, m ... inkukovaný import, α4 ... výdajový multiplikátor, A ... suma autonomních výdajů
Rovnovážná produkce otevřené ekonomiky je dána součinem výdajového multiplikátoru a výší autonomních výdajů.
Multiplikátor čtyřsektorové ekonomiky je nižší než v třísektorové ekonomice a dvousektorové ekonomice. Důvodem je únik části domácích výdajů na nákup importovaných statků a služeb.
Sklon křivky agregátní poptávky je menší než v uzavřené ekonomice v důsledku existence mezního sklonu k dovozu. Sklon křivky AD je v otevřené ekonomice závislý na mezním sklonu ke spotřebě (čím vyšší c, tím je křivka AD strmější), na sazbě důchodové daně (čím je t vyšší, tím je křivka AD plošší), a na mezním sklonu k dovozu (čím vyšší je m, tím plošší je křivka AD).
Příklad: rovnovážný produkt a bilance zahraničního obchodu
Spotřební funkce ekonomiky je popsána rovnicí C = 200 + 0,75YD, plánované investice firem jsou 200 mld. Kč, vládní výdaje jsou 150 mld. Kč, autonomní daně 50 mld. Kč, transferové platby domácnostem 80 mld. Kč a sazba důchodové daně je 15 %. Vývoz statků a služeb je 250 mld. Kč a dovoz je popsán rovnicí M = 150 + 0,10Y.
a) Jaká je výše rovnovážné produkce v otevřené ekonomice?
b) Jaká je velikost bilance zahraničního obchodu?
Bilance statků a služeb je při rovnovážném produktu 1 454 mld. Kč deficitní ve výši 45,4 mld. Kč. Ekonomika se tedy nachází ve vnitřní rovnováze, ale ne ve vnější rovnováze.
Změna parametrů ekonomiky a vnitřní rovnováhy
Změna autonomních výdajů (Ca, cTA, cTR, I, G, X, M) v otevřené ekonomice implikuje novou rovnováhu na trhu statků a služeb. Dodatečnou změnu produktu v důsledku dodatečné změny složky autonomních výdajů lze odvodit stejným způsobem jako výše pro sumu autonomních výdajů A.
Například dodatečnou změnu produktu v důsledku dodatečné změny investičních výdajů
Dodatečná změna produkce v důsledku dodatečné změny autonomních daní
Dodatečná změna produkce v důsledku dodatečné změny autonomního exportu
Dodatečná změna produkce v důsledku dodatečné změny autonomního importu
Pokračování příkladu: změna autonomního vývozu
Ekonomika hlavního obchodního partnera zažívá ekonomický boom - roste HDP ekonomiky a zaměstnanost. V důsledku ekonomické expanze v zahraničí roste automomní vývoz o 30 mld. Kč.
c) Jak se změní rovnovážná produkce v exportní ekonomice?
Růst exportu o 30 mld. Kč posunul ekonomiku do nové vnitřní rovnováhy 1 519 mld. Kč.
d) Jak se změní bilance statků a služeb?
Růst domácího produktu zvýšil indukované dovozní výdaje o 6,5 mld. Kč. Vyšší růst exportu než importu představuje zlepšení bilance zahraničního obchodu o 23,5 mld. Kč.
↑ X → ↑ AD → ↑ Y → ↑ M → ↑ NX → ↓ míra nezaměstnanosti
e) Při jaké výši produktu by byla ekonomika současně ve vnitřní a vnější rovnováze?
Výpočet je proveden na základě původních parametrů ekonomiky.
Vnitřní a vnější rovnováhy ekonomiky by bylo dosaženo při úrovni HDP 1 000 mld. Kč.
- DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Management Press 2007, Praha. Třetí rozšířené a doplněné vydání, 487 stran. ISBN 978-80-7261-170-6
- HOLMAN, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
- MACH, M.: Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
- PROVAZNÍKOVÁ, R., VOLEJNÍKOVÁ, J.: Makroekonomie - cvičebnice. MELANDRIUM 2003, Slaný. Druhé vydání, 379 stran. ISBN 80-86175-23-5
- RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
- SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X