Výdajový model s multiplikátorem v příkladech

Makroekonomický model rovnováhy trhu statků a služeb je postaven na následujících předpokladech:

• čtyřsektorová ekonomika - existují domácnosti (C), firmy (I), stát (G) a čistý export (NX)
• fixní cenová hladina - reálné a nominální veličiny jsou identické - krátké období
• reálný produkt se nachází pod potenciálním produktem (Y*) - existence produkční mezery a nezaměstnanosti
• reálný devizový kurz je fixní

Rovnováha na trhu statků a služeb nastavá, je-li hrubý domácí produkt (Y) roven agregátní poptávce (AD). Jinými slovy, v bodě rovnováhy jsou neplánované investice do zásob nulové. Grafické vyjádření rovnováhy v otevřené ekonomice je v bodě E₃, který je dán průsečíkem Y₃ a AD₃.

Kapitola s příklady navazuje na předchozí výklad teorie determinace produktu ve dvousektorové ekonomice, třísektorové ekonomice, čtyřsektorové ekonomice a fiskální politiky.

Makroekonomický model

Následující box obsahuje rovnice, které popisují dílčí komponenty makroekonomického modelu. Z prvních 5 rovnic odvodíme výpočet rovnovážného produktu na trhu statků a služeb, tj. Y = AD. Poslední rovnice vyjadřuje bilanci státního rozpočtu, která je dána rozdílem daňových příjmů a autonomních vládních výdajů.

C ... spotřební výdaje domácností
I ... investiční výdaje firem
G ... vládní výdaje na nákup statků a služeb
NX ... čistý export
BS ... bilance státního rozpočtu

Rovnováhu na trhu statků a služeb odvodíme substitucí funkcí za jednotlivé komponenty agregátní poptávky a následným vyjádřením produktu Y. Z rovnovážného stavu je odvozen výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky.

α₄ ... multiplikator otevřené ekonomiky
A ... autonomní výdaje ekonomiky

Výpočet rovnováhy v otevřené ekonomice

Agregátní poptávka je charakterizována následujícími parametry v mld. Kč: C = 100 + 0,75·Y_D, I = 100, G = 250, TA = 50, TR = 80, t = 15 %, X = 200, M = 80 + 0,10·Y. Potenciální produkt (Y^*) ekonomiky je roven 1 500 mld. Kč.

a) Na jaké úrovni jsou plánované agregátní výdaje ekonomiky (AD), čistý export (NX) a státní rozpočet (BS) při Y = 1 000 mld. Kč?

Agregátní poptávka



Neplánované investice do zásob



Bilance zahraničního obchodu



Bilance státního rozpočtu



Strukturální složka rozpočtu



Cyklická složka rozpočtu

Při úrovni reálné produkce 1000 mld. Kč jsou neplánované investice do zásob záporné ve výši 130 mld. Kč, čistý export je kladný ve výši 20 mld. Kč a bilance státního rozpočtu vykazuje skutečný rozpočtový deficit ve výši 130 mld. Kč.

b) Při jaké úrovni reálného produktu je dosaženo makroekonomické rovnováhy? Jaký vliv má vnitřní rovnováha na bilanci zahraničního obchodu a státní rozpočet?

Rovnováha na trhu statků a služeb



Bilance zahraničního obchodu



Bilance státního rozpočtu



Cyklická složka rozpočtu

Růst HDP z výchozí úrovně 1000 mld. Kč do vnitřní rovnováhy 1280 mld. Kč zhoršil obchodní bilanci o 28 mld. Kč a zvýšil daňové inkaso o 42 mld. Kč. Cyklický deficit státního rozpočtu se snížil ze 75 mld. Kč na 33 mld. Kč.

c) V důsledku očekávaného zvýšení spotřebitelské poptávky se firmy rozhodly investovat do nových výrobních kapacit dodatečných 80 mld. Kč. Jaký dopad bude mít zvýšení investic na tržní rovnováhu, čistý export a bilanci státního rozpočtu?

ΔI → ΔY



ΔI → ΔY → ΔNX



ΔI → ΔY → ΔBS



ΔI → ΔY → ΔBS_C

Zvýšení investic o 80 mld. Kč vedlo k růstu reálného HDP o 173 mld. Kč. Růst HDP na úroveň 1453 mld. Kč zhoršil bilanci zahraničního obchodu o 17 mld. Kč a bilanci státního rozpočtu zlepšil o 26 mld. Kč. Cyklický deficit se snížil na 7 mld. Kč.

d) Ekonomika se nyní nachází v blízkosti svého potenciálního produktu. Vláda se kvůli obavách z přehřátí ekonomiky rozhodla provést fiskální restrikci zvýšením sazby osobní důchodové daně z t₀=0,15 na t₁=0,20. Jaký dopad bude mít zvýšení daňové sazby na rovnovážnou úroveň reálného produktu, čistý export a skutečnou bilanci státního rozpočtu?

Δt → ΔY



Δt → ΔY → ΔNX



Δt → ΔY → ΔBS

V důsledku zvýšení sazby osobní důchodové daně došlo k poklesu rovnovážné produkce o 109 mld. Kč na 1344 mld. Kč. Negativní čistý export se snížil z 25 mld. Kč na 14 mld. Kč a bilance státního rozpočtu si polepšila o 51 mld. Kč na celkových -11 mld. Kč

Shrnutí výsledků

V rámci modelu by se dalo vytvořit nespočet různých situací, kdy by se například změnil mezní sklon ke spotřebě, vládní výdaje na nákup statků a služeb, export apod. Následující tabulka shrnuje výsledky vypočtených situací, ze kterých vyplývají důležité závěry pro hospodářskou politiku.

Situace	Y	AD	C	I	G	NX	BS
Y	1000	1130	760	100	250	20	-130
Y=AD	1280	1280	938	100	250	-8	-88
růst I	1453	1453	1048	180	250	-25	-62
růst t	1344	1344	928	180	250	-14	-11

1. Nerovnovážná situace na trhu (Y < AD) tlačí firmy k vyššímu objemu produkce a zapojování dodatečné pracovní síly do výroby. Objem agregátní produkce a zaměstnanost rostou, dokud v ekonomice existuje tržní tlak na výrobce.

2. Růst domácího HDP zvyšuje výdaje na dovoz a za podmínky ceteris paribus dochází ke zhoršení obchodní bilance ekonomiky.

3. Růst domácího HDP zvyšuje daňové inkaso státního rozpočtu a za podmínky ceteris paribus dochází ke snížení deficitu státního rozpočtu nebo k navýšení rozpočtového přebytku.

4. Zvýšení sazby důchodové daně snižuje za podmínky ceteris paribus HDP ekonomiky, spotřební výdaje domácností, současně zlepšuje obchodní bilanci, bilanci státního rozpočtu a jeho strukturální složku.