Změna tržní rovnováhy

V průsečíku křivek poptávky a nabídky se nachází tržní rovnováha, která implikuje rovnováhu ceny spotřebitelů a výrobců a současně rovnováhu poptávaného a nabízeného množství statku. Dojde-li ke změně faktorů, které způsobují posun křivek poptávky a nabídky, dochází ke změně tržní rovnováhy.

V následujícím textu si řekneme, o které faktory se jedná a jakým způsobem se utváří nová statická tržní rovnováha.

Změna křivky poptávky

Vliv na poptávku má nejen cena daného statku (služby), ale několik další faktorů. Se změnou ceny statku dochází pouze k posunu po křivce poptávky. Změní-li se však jiné faktory než cena statku, dochází k posunu křivky poptávky do nové polohy.

Poptávka je funkcí vlastní ceny statku X (P_X), ceny substitutů a komplementů Y (P_Y), průměrného důchodu (I), počtu spotřebitelů na trhu (N), očekávání spotřebitelů (O) a dalších specifických faktorů (ε) nezahrnutých do modelu.

Růst poptávky, tj. posun křivky poptávky doprava, může být způsoben:

• růstem ceny substitučního statku P_Y
• poklesem ceny komplementu P_Y
• růstem průměrného důchodu spotřebitelů I
• růstem počtu spotřebitelů na trhu N
• očekávání inflace spotřebiteli v následujícím období O

Vývoj faktorů v opačném směru vede k poklesu poptávky, tj. posun poptávkové křivky doleva.

Růst poptávky

V následujícím grafu je výchozí situace v bodě E₀[Q₀,P₀]. V důsledku rostoucích důchodů v ekonomice rostou spotřební výdaje a dochází k posunu poptávky doprava do nové polohy D₁. Při původní ceně P₀ převyšuje poptávane množství nabízené množství (Q_A - Q₀). Spotřebitelé jsou ochotni zaplatit za nedostatkový statek vyšší cenu. Výrobci motivováni vyššími zisky zvyšují výrobu statku. Cena bude růst tak dlouho, dokud se nedostane do rovnovážné ceny P₁, při které jsou síly poptávky a nabídky vyrovnány.

Růst poptávky zvyšuje za jinak stejných okolností cenu statku P a množství Q. Pokles poptávky by analogicky vedl k poklesu P a Q.

Změna křivky nabídky

Se změnou ceny statku (služby) dochází pouze k posunu po křivce nabídky. Změní-li se však jiné faktory než tržní cena, dochází k posunu křivky nabídky do nové polohy.

Nabídka je funkcí vlastní ceny statku X (P_X), ceny výrobních substitutů Y (P_Y), ceny výrobních faktorů (cena práce P_L, cena kapitálu P_L, cena půdy P_E), technologie (T), počtu výrobců v odvětví (N), očekávání výrobců (O), a jiných specifických faktorů (ε) nezahrnutých do modelu. Specifické faktory reprezentují například nepříznivé počasí na úrodu zemědělců.

Růst nabídky, tj. posun křivky nabídky doprava, může být způsoben:

• růstem ceny substitutů P_Y
• poklesem cen výrobních faktorů P_L, P_K, P_E
• růstem počtu výrobců N
• novou efektivní technologií T
• očekáváním výrobců ohledně poklesu ceny statku v následujícím období O
• příznivým počasím pro zemědělce ε

Naopak růst cen výrobních faktorů, snížení počtu výrobců v odvětví a nepříznivé počasí vede k posunu křivky nabídky doleva.

Růst nabídky

Výchozím bodem je rovnováha E₀[Q₀,P₀]. Pokles cen výrobních faktorů posune křivku nabídky do nové polohy S₁. Výrobci při ceně P₀ budou chtít vyrábět množství statku Q_B. Na trhu je přebytek statku (Q_B - Q₀), který výrobci neprodají, neboť spotřebitelé požadují při ceně P₀ množství Q₀. Výrobci si začnou konkurovat snižováním ceny. Jakmile se tržní cena dostane do P₁, je nastolena rovnováha trhu.

Růst nabídky zvyšuje za jinak stejných okolností nabízené množství Q a snižuje cenu statku P. V případě poklesu nabídky klesá nabízené množství Q a roste cena P.

Současná změna poptávky a nabídky

Dosud jsme uvažovali pouze změnu jedné strany trhu, tj. poptávkové strany trhu nebo nabídkové strany trhu. Jaký vliv však bude mít změna poptávky i nabídky v rámci jednoho období na rovnovážnou cenu a rovnovážné množství statku? Výsledný efekt závisí na velikosti změn poptávky a nabídky. Stranou nyní ponecháme sklon křivek, který je závislý na elasticitě poptávky a nabídky.

V následujícím prvním případě došlo k růstu poptávky a růstu nabídky ve stejném rozsahu. Výsledným efektem je růst rovnovážného množství statku při stejné rovnovážné ceně P₀.

V dalším případě převyšuje posun křivky poptávky posun nabídkové křivky. Výsledkem je růst rovnovážného množství statku do Q₁ a růst rovnovážné ceny P₁.

V posledním případě převyšuje posun křivky nabídky posun křivky poptávky. Rovnovážné množství statku roste do Q₁ a současně klesá rovnovážná cena do P₁.