zpět na výpis    domů » mikroekonomie » Úvod do mikroekonomie: zakladní pojmy

Úvod do mikroekonomie: zakladní pojmy

Publikováno: 23.11.2017

Úvod do mikroekonomie: zakladní pojmy

Mikroekonomie studuje chování jednotlivých ekonomických subjektů – domácností, firem a státu. Jinými slovy studuje dílčí prvky makroekonomie, která se zabývá fungováním ekonomiky jako celku.

Mikroekonomie pracuje s pojmy jako je individuální a tržní poptávka, individuální a tržní nabídka. Poptávka a nabídka se střetávají na trzích statků a služeb, trzích výrobních faktorů apod. Prostřednictvím tržního mechanismu se poptávka a nabídka vyrovnávají a utváří se rovnovážná cena a rovnovážný objem.

Domácnosti

Domácnosti vstupují na trh statků a služeb, kde při daných cenách poptávají určité množství výrobků a služeb s cílem maximalizovat užitek.

V mikroekonomii domácnosti vystupují v roli spotřebitele, který má charakter univerzálního spotřebitele. To znamená, že pro všechny spotřebitele platí stejné zjednodušující podmínky.

Užitek spotřebitele představuje subjektivní pocit uspokojení potřeb a přání ze spotřeby statků a služeb. Ekonomická teorie pracuje s 2 přístupy k teorii užitku – kardinalistická a ordinalistická teorie užitku.

Kardinalistická teorie užitku pracuje s matematickým vyjádřením celkového a mezního užitku a umí je graficky zobrazit.

Kardinalisté tedy pracují s předpokladem, že užitek lze měřit a kvantifikovat. Naopak ordinalististé měřitelnost užitku odmítají.

Ordinalistická teorie užitku pracuje s předpokladem, že spotřebitel je schopen seřadit spotřební koše dle užitku, který mu přinášejí. Východiskem ordinalistického přístupu je indiferenční analýza.

Výsledkem obou přístupů je odvození individuální poptávkové křivky. Součtem všech individuálních poptávkových křivek na daném trhu vzniká tržní poptávková křivka. Individuální poptávka je poptávka jednoho spotřebitele na daném trhu. Tržní poptávka je poptávka všech spotřebitelů na daném trhu.

Křivka poptávky vyjadřuje inverzní vztah mezi cenou statku (služby) a poptávaným množstvím. S růstem ceny poptávané množství klesá a naopak.

Křivka tržní poptávky

Dále domácnosti vystupují na straně nabídky na trhu výrobních faktorů. Na trhu výrobních faktorů nabízejí půdu (A), práci (L) a kapitál (K), které od nich poptávají firmy k produkci výrobků a poskytování služeb.

Firmy

Firmy vstupují na trh statků a služeb s cílem prodat při daných cenách určitý objem produkce. Hlavním motivem firem vyrábět výrobky a poskytovat služby je maximalizace zisku v rámci daných tržních podmínek. Podle tržních podmínek můžeme teorii firmy rozdělit na teorii dokonalé konkurence a teorii nedokonalé konkurence.

Dokonalá konkurence je idealizovaná forma konkurence, ve které neexistují rozdíly, překážky a nedokonalé toky informací. Nejčastěji uváděným příkladem z reálné ekonomiky je trh s obilninami.

Dokonalá konkurence představuje teoretickou tržní strukturu s velkým počtem firem, které nemají ekonomickou sílu ovlivnit tržní cenu statků a služeb v odvětví. Dokonale konkurenční firmy jsou příjemci ceny (price takers) a vyrábějí homogenní produkt, který nelze odlišit od produkce ostatních firem. Neexistují překážky vstupu a výstupu z odvětví.

V reálné ekonomice se však většinou setkáte s nedokonalou formou konkurence. Typickým příkladem je trh mobilních operátorů, železniční doprava, trh s pracími prostředky apod.

Nedokonalá konkurence je charakteristická tím, že alespoň jeden výrobce na trhu je schopen částečně nebo absolutně kontrolovat cenu vlastní produkce (tvůrce ceny). Firmy vyrábějí diferencovaný produkt a existují určité překážky vstupu do odvětví například v podobě právních omezení a průměrných výrobních nákladů. Nedokonale konkurenční tržní struktury jsou monopolistická konkurence, oligopol a monopol.

Firma nabízí na trhu při dané ceně určitý objem produkce, který je možné zobrazit graficky pomocí individuální nabídkové křivky. Součtem individuálních nabídkových křivek všech firem na daném trhu vzniká křivka tržní nabídky.

Křivka nabídky vyjadřuje pozitivní vztah mezi cenou statku (služby) a nabízeným množstvím. S růstem ceny roste nabízené množství naopak.

Křivka tržní nabídky

Dále firmy vystupují na straně poptávky na trhu výrobních faktorů. Firmy poptávají od domácností výrobní faktory – práci, půdu a kapitál – k výrobě statků a poskytování služeb.

Stát

Stát vstupuje na trhy s cílem je ovlivnit a eliminovat tržní selhání. Tržní selhání narušují fungování tržního mechanismu, který hledá optimální ceny a objemy produkce. Za tržní selhání jsou považovány nedokonalá konkurence, externality, veřejné statky a asymetrické informace.

Stát může vystupovat jako účastník trhu v roli prodávajícího (státní podniky) a v roli kupujícího (státní zakázky).

Trh a tržní mechanismus

Trh je základním prvkem tržní ekonomiky, který spojuje poptávku s nabídkou. Na trzích se střetávají spotřebitelé, kteří chtějí koupit levně, s výrobci, kteří chtějí prodat draze. Kompromis rozdílných zájmů hledá tržní mechanismus. Tržní mechanismus hledá optimální ceny, které zajistí rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou.

Fungování tržního mechanismu

V průsečíku křivek poptávky a nabídky v následujícím grafu se nachází rovnovážný bod E (equilibrium), který vyjadřuje tržní rovnováhu. V bodě rovnováhy se utváří rovnovážná cena PE a rovnovážný objem produkce QE. Pouze v bodě E je poptávané množství produkce rovno nabízenému množství produkce (QD = QS) a požadovaná cena spotřebitelů je rovna požadované ceně výrobců (PD = PS). Tržní rovnováha je vzácný a krátkodobý stav.

Tržní rovnováha

Při ceně vyšší než její rovnovážná úroveň PE se na trhu vytvoří převis nabídky nad poptávkou. Spotřebitelé poptávají při dané ceně menší množství statku než nabízejí výrobci. Na trhu je nerovnováha, kterou výrobci vyřeší postupným snižováním ceny statku až do ceny PE, při které je nastole rovnováha.

Při ceně nižší než její rovnovážná úroveň PE se na trhu vytvoří převis poptávky nad nabídkou. Nedostatek statku na trhu výrobci vyřeší postupným zvyšováním ceny až do ceny PE, která vyčistí trh. Spotřebitelé jsou ochotni si za nedostatkový statek připlatit.

Základní ekonomické problémy

Tržní mechanismus pomáhá řešit 3 základní ekonomické otázky tržní ekonomiky.

CO?
Každá ekonomika má omezené zdroje, se kterými může vyprodukovat omezené množství statků a služeb (hranice produkčních možností). O tom co a v jakém množství se bude vyrábět je určováno zájmem na poptávkové straně trhu. Domácnosti rozhodují o nákupech na základě důchodů a preferencí.

JAK?
O tom jak se bude vyrábět rozhoduje konkurence na straně nabídky. Firma, která chce obstát na konkurenčním trhu a maximalizovat zisky, by měla vyrábět při minimálních výrobních nákladech za použití efektivních technologií.

PRO KOHO?
O tom pro koho se bude vyrábět rozhodují důchody (mzdy, renty, úrokové míry) jednotlivých domácností, které je získávají jako odměnu za poskytnutí výrobních faktorů.

Členění trhů

Trh lze členit podle různých hledisek. Nejdůležitějším hlediskem je členění dle předmětu obchodování – trh statků a služeb, trh výrobních faktorů (trh práce, trh půdy a trh kapitálu) a trh peněz.

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. MELANDRIUM 2002, Slaný. Sedmé vydání, 271 stran. ISBN 80-86175-20-0
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. REPETITORIUM středně pokročilý kurz. MELANDRIUM 2007, Slaný. Páté vydání, 239 stran. ISBN 978-80-86175-57-7
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
  • STARÁ, D.: Základy ekonomických teorií. Česká zemědělská univerzita v Praze 2018, Praha. Třetí vydání, 77 stran. ISBN 978-80-213-2872-3
Nahoru