zpět na výpis    domů » mikroekonomie » Tržní rovnováha příklady

Tržní rovnováha příklady

Publikováno: 19.11.2018

Tržní rovnováha příklady

Kapitola tržní rovnováha v příkladech navazuje na teoretickou část tržní rovnováhy a tržního mechanismu. Cílem následujících řádků je výpočet rovnovážné ceny statku a rovnovážného množství na trhu, výpočet poptávaného množství spotřebiteli a nabízeného množství výrobci při nerovnovážné ceně.

Příklad 1

Úkolem je vypočítat rovnováhu trhu, tj. rovnovážnou cenu statku PE a rovnovážné množství QE, a sestavit graf tržní rovnováhy. Jsou dány následující lineární funkce poptávky a nabídky

Lineární funkce poptávky a nabídky

Prvním krokem je výpočet průsečíků křivek s horizontální osou Q a vertikální osou P. Zajímá nás pouze první kvadrant. Jiné kvadranty nedávají ekonomický smysl, neboť obsahují záporné hodnoty.

Průsečíky poptávky s osami P a Q

Křivka poptávky protíná osu Q v bodě 80 a osu P v bodě 60. Bod P = 60 představuje cenu, při které spotřebitelé nekoupí žádný statek a opouští trh. Bod Q = 80 představuje maximální množství, které by spotřebitelé požadovali k uspokojení potřeb při nulové ceně.

Průsečíky nabídky s osami P a Q

Křivka nabídky protíná osu P v bodě 10, při které výrobci nejsou ochotni vyrábět žádný statek. Sklon křivky nabídky 0,5 je dán hodnotou parametru d.

Lineární funkce poptávky a nabídky

Z rovnováhy poptávkové ceny PD a nabídkové ceny PS vypočteme rovnovážné množství statku QE

Lineární funkce poptávky a nabídky

Kompromis mezi spotřebiteli a výrobci se nachází v bodě Q = 40. Dosazením rovnovážného množství do funkcí poptávky a nabídky získáme rovnovážnou cenu PE = 30.

Lineární funkce poptávky a nabídky

Stejné výsledky PD a PS slouží také jako kontrola správnosti výpočtů.

Výpočet tržní rovnováhy

Příklad 2

Úkolem je zjistit, jaká situace na trhu nastane při ceně 26 Kč za statek, vypočítat rovnovážnou cenu a rovnovážné množství statku při zadané kvadratické funkci poptávky a lineární funkci nabídky.

Kvadratická funkce poptávky a lineární funkce nabídky

Prvním krokem řešení je výpočet průsečíků křivek s osami Q a P.

Průsečíky poptávky s osami P a Q

Průsečík poptávky s osou P je v bodě [0,36], který představuje maximální cenu. Na ose Q je to bod [6,0], který představuje maximální množství.

Průsečíky nabídky s osami P a Q

Křivka nabídky má průsečík s osou P v bodě [0,12]. Slovy mikroekonomie představuje tento bod cenu, při které výrobci nejsou ochotni vyrábět statky. Bod Q = -6 neuvažujeme, neboť se nachází mimo první kvadrant, ale je důležitý pro načrtnutí sklonu křivky nabídky.

Průsečíky křivek s osami Q a P

Jaké množství statku by poptávali spotřebitelé a nabízeli výrobci při ceně P = 26?

Požadované množství statku spotřebiteli při ceně 26

Spotřebitelé by při ceně 26 Kč poptávali množství statku QD = √10, což přibližně odpovídá 3 kusům.

Nabízené množství statku výrobci při ceně 26

Výrobci by si při této ceně přáli vyrábět a nabízet množství QS = 7. Za dané situace vzniká na trhu přebytek nabídky nad poptávkou. Chtějí-li výrobci prodat svojí produkci, musí snížit cenu.

Přebytek na trhu statku

Výpočet rovnovážného množství statku QE vypočteme na základě rovnováhy PD a PS. Rovnovážné množství získáme řešením kvadratické rovnice, přičemž ekonomický smysl dává pouze kladná hodnota.

Výpočet rovnovážného množství statku na trhu

Rovnovážnou cenu PE získáme už pouhým dosazením QE do funkce poptávky nebo funkce nabídky

Výpočet rovnovážné ceny statku na trhu

Průsečík křivek poptávky a nabídky se nachází v bodě [4, 20]. Jinými slovy, v průsečíku křivek se nachází tržní rovnováha při rovnovážné ceně 20 Kč a rovnovážném množství 4.

Výpočet tržní rovnováhy

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Nahoru