zpět na výpis    domů » mikroekonomie » Analýza poptávky

Analýza poptávky

Publikováno: 30.11.2017

Analýza poptávky

Analýza poptávky je důležitou předehrou před pojednáním o tržní rovnováze. Tržní rovnováhu kompletuje nabídka statků a služeb, kterou na trzích vytvářejí firmy. V tržní rovnováze se utváří rovnovážná tržní cena, která je kompromisním řešením rozdílných zájmů kupujících a prodávajících na trhu. Při rovnovážné ceně je poptávané množství statků a služeb rovno množství nabízenému a trh je vyčištěn od deficitu nebo přebytku.

Tržní poptávka je dána součtem všech individuálních poptávek spotřebitelů po daném statku nebo službě. Zatímco agregátní poptávka, která je předmět makroekonomie, je součtem všech tržních poptávek po všech statcích a službách, které vyprodukuje celá ekonomika. Agregátní poptávka vyjadřuje agregátní plánované výdaje v ekonomice, které chtějí ekonomické subjekty při dané cenové hladině realizovat.

Předmětem analýzy poptávky je pouze tzv. efektivní koupěschopná poptávka. Pouze poptávka podložená kupní sílou ekonomických subjektů má vliv na situaci na trhu.

Faktory ovlivňující poptávku

Poptávka vyjadřuje ochotu ekonomických subjektů koupit určité množství statků a služeb (QD) při dané tržní ceně (P) a nákup realizují. To znamená, že jedním z faktorů ovlivňující poptávku po statku nebo službě je cena. Poptávané množství je však funkcí mnoha dalších faktorů.

Mezi nejdůležitější faktory patří cena daného statku (P), průměrná úroveň důchodu (I), ceny substitutů a komplementů (P1, P2, ..., Pn), cenová elasticita poptávky (EDP) , důchodová elasticita poptávky (EDI) , křížová elasticita poptávky (EDC) , daně (T), velikost populace, preference a další specifické faktory (ε).

D ≡ QD = f(P, I, P1, P2, ..., Pn, EDP, EDI, EDC, T, ε)

Následující výklad poptávky je soustředěn především na vztah ceny (P) a poptávaného množství statků a služeb (QD). Cena je významný faktor, který vyrovnává poptávku a nabídku. V poslední části kapitoly je výklad rozšířen o vztah poptávaného množství (Q) a důchodu (I), a vztah poptávaného množství statku X (QX) a ceny statku Y (PY).

Křivka poptávky

Mezi poptávaným množství statků a služeb (QD) a cenou (P) existuje inverzní vztah. Platí, že s rostoucí cenou klesá poptávané množství a naopak. Tvar poptávkové křivky je tedy klesající.

Křivka tržní poptávky

V grafu s křivkou poptávky odpovídá růstu ceny do P1 poptávané množství Q1. Poklesu ceny do P2 odpovídá poptávané množství Q2. Nižší cena přiláká více kupců a naopak. Tento vztah se označuje jako zákon klesající poptávky.

Tvar poptávkové funkce

Poptávková křivka je v grafu zobrazena jako lineární funkce ve tvaru P = a - b·QD. V tomto případě se hovoří o lineárním modelu poptávky. Model poptávkové křivky má však v reálné ekonomice jiné tvary matematických funkcí - hyperbola, exponenciála apod.

Modely poptávky jsou odhadovány pomocí metody nejmenších čtverců, a mohou být jednofaktorové, vícefaktorové, lineární a nelineární.

Vícefaktorový lineární model

QX = α0 + β1·PX + β2·PY + β3·I + ε

α0 ... úrovňová konstanta
βj ... koeficienty absolutní pružnosti poptávky
QX ... poptávka po statku X
PX ... cena statku X (β1 < 0)
PY ... cena substitutu (β2 > 0), cena komplementu (β2 < 0)
I ... průměrný důchod (β3 > 0)
ε ... vliv ostatních faktorů nezahrnutých do modelu

Vztahy v závorkách vyjadřují očekávaná znaménka odhadnutých koeficientů. Koeficient α0 představuje úroveň poptávky při nulových hodnotách vysvětlujících proměnných PX, PY a I. Koeficienty βj vyjadřují, o kolik se změní poptávka při jednotkové změně jednotlivých vysvětlujících proměnných. Jednotlivé parametry vysvětlujících proměnných lze vyjádřit pomocí parciálních derivací - β1 = ∂QX/∂PX, β2 = ∂QX/∂PY, β3 = ∂QX/∂I.

Posun poptávkové křivky

Pokud se mění cena statku dochází pouze k posunu po křivce poptávky. Pokud se však změní ostatní faktory (důchod, počet obyvatel, cena substitutu apod.) dochází k posunu křivky poptávky.

Posun poptávkové křivky

Dojde-li například k růstu reálného důchodu nebo počtu obyvatel poptávka roste. Graficky to znamená posun poptávkové křivky doprava do D1. Pokles reálného důchodu nebo pokles obyvatel posunuje křivku poptávky doleva do D2.

Tržní poptávka

Tržní poptávka vzniká součtem všech individuálních poptávek spotřebitelů na daném trhu zboží a služeb. V následujícím příkladu je odvozena tržní poptávka na základě 2 individuálních poptávek.

Spotřebitel A
Q = 220 - 18P

Spotřebitel B
P = (1/1 600)·(Q - 150)2
1 600P = (Q - 150)2
± 40√P = Q - 150
Q = 150 ± 40√P
Q = 150 - 40√P

Tržní poptávka
QD = A + B
QD = 220 -18P + 150 - 40√P
QD = 370 - 18P - 40√P

Tržní poptávka

Elasticita poptávky

S analýzou poptávky úzce souvisí pojem elasticita poptávky, která vyjadřuje citlivost reakce spotřebitelů na změnu určité veličiny.

Elasticita poptávky má význam pro spotřebitele z hlediska jejich spotřebních výdajů, tak pro výrobce z hlediska jejich tržeb. Spotřebitelé dosahují maximálních spotřebních výdajů a firmy maximálních tržeb při jednotkové elasticitě poptávky.

Cenová elasticita poptávky

Cenová elasticita poptávky (EDP) vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství (Q) v důsledku procentní změny ceny statku (P).

EDP = %ΔQ/%ΔP = (ΔQ/Q)/(ΔP/P) = (ΔQ/ΔP)·(P/Q)

Elasticitu poptávky je možné spočítat 2 metodami - elasticita mezi dvěma body [Q0, P0] a [Q1, P1] na poptávkové křivce (oblouková elasticita) a elasticita v bodě (bodová elasticita). Elasticita mezi dvěma body se používá pro velké změny Q a P a vyjadřuje průměrnou elasticitu poptávky. Elasticita v bodě se používá pro velmi malé změny Q a P a vyjadřuje okamžitou elasticitu poptávky.

V následujícím odstavci jsou vzorce pro obloukovou i bodovou elasticitu poptávky přizpůsobené cenové elasticitě poptávky. Stejným způsobem by se postupovalo i pro důchodovou a křížovou elasticitu poptávky.

Elasticita mezi 2 body

EDP = %ΔQ/%ΔP

Průměrné procentuální změny pro Q a P:
Cenová elasticita poptávky - průměrná změna Q a P
Po úpravě můžeme obloukovou cenovou elasticitu poptávky vyjádřit následovně:
Cenová elasticita poptávky - oblouková metoda

Q0 ... počáteční poptávané množství
Q1 ... poptávané množství po změně ceny
P0 ... počáteční cena
P1 ... cena po změně

Elasticita v bodě

Cenová elasticita poptávky
Pokud se ΔP limitně blíží k nule (ΔP → 0) přejde průměrná ΔQ na okamžitou. Jinými slovy, limita výrazu (ΔQ/ΔP) pro ΔP → 0 je derivace funkce Q podle P (∂Q/∂P).

Cenová elasticita poptávky - derivace

V důsledku inverzního vztahu mezi cenou a poptávaným množství je výsledný koeficient cenové elasticity poptávky záporný. Proto se před vzorec cenové elasticity vkládá záporné znaménko -EDP nebo se počítá jako absolutní hodnota |EDP|. Podle výsledné hodnoty koeficientu cenové elasticity poptávky lze rozlišovat poptávku po statku nebo službě následovně:

  • elastická poptávka - |EDP| > 1 - procentní změna ceny vyvolá větší než procentní změnu poptávaného množství
  • jednotkově elastická poptávka - |EDP| = 1 - procentní změna ceny vyvolá procentní změnu poptávaného množství
  • neelastická poptávka - 0 < |EDP| < 1 - procentní změna ceny vyvolá menší než procentní změnu poptávaného množství
  • dokonale elastická poptávka - EDP = ∞ - křivka poptávky je horizontální. Změna poptávaného množství je způsobena jinými faktory než cenou.
  • dokonale neelastická poptávka - EDP = 0 - křivka poptávky je vertikální. Poptávané množství se změnou ceny nemění.
Elasticita poptávkové křivky

Důchodová elasticita poptávky

Důchodová elasticita poptávky (EDI) vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství (Q) v důsledku procentní změny důchodu (I).

EDI = %ΔQ/%ΔI = (ΔQ/Q)/(ΔI/I) = (ΔQ/ΔI)·(I/Q)

Podle výsledné hodnoty koeficientu důchodové elasticity poptávky lze rozlišovat normální a méněcenné statky.

  • EDI > 0 - normální statek
    • 0 < EDI < 1 - nezbytný statek
    • EDI > 1 - luxusní statek
  • EDI < 0 - méněcenný statek

Normální statky jsou statky, jejichž spotřeba s růstem důchodu roste. Méněcenné statky jsou statky, jejichž spotřeba s růstem důchodu klesá.

Křížová elasticita poptávky

Křížová elasticita poptávky (EDC) vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství statku X (QX) v důsledku procentní změny ceny statku Y (PY).

EDC = %ΔQX/%ΔPY = (ΔQX/QX)/(ΔPY/PY) = (ΔQX/ΔPY)·(PY/QX)

Podle výsledné hodnoty koeficientu křížové elasticity poptávky lze rozlišovat substituty a komplementy.

  • EDC > 0 - statky X a Y jsou substituty
  • EDC < 0 - statky X a Y jsou komplementy

Substituty jsou navzájem zaměnitelné statky ve spotřebě (čaj a káva, rohlík a chléb, hovězí a vepřové maso apod.). Komplementy jsou statky, které se ve spotřebě doplňují (těstoviny a parmazán, knihy a papír, auto a benzín apod.).

Chcete vědět o každém novém článku? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích a zůstaňte ve spojení.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • DUFEK, J.: Ekonometrie. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2003, Brno. První vydání, 136 stran. ISBN 80-7157-654-9
  • HUŠEK, R.: Ekonometrická analýza. EKOPRESS 1999, Praha. První vydání, 303 stran. ISBN 80-86119-19-X
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. Základní kurs. MELANDRIUM 2002, Slaný. Sedmé vydání, 271 stran. ISBN 80-86175-20-0
  • MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie. REPETITORIUM středně pokročilý kurz. MELANDRIUM 2007, Slaný. Páté vydání, 239 stran. ISBN 978-80-86175-57-7
  • MEZNÍK, I.: Úvod do matematické ekonomie pro ekonomy. Akademické nakladatelství CERM 2011, Brno. První vydání, 189 stran. ISBN 978-80-7204-724-6
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru