Základní makroekonomické identity
Publikováno: 14.5.2017
Makroekonomické identity v sektorové ekonomice, fungování ekonomického systému a finančního trhu
- makroekonomická identita
- úspory
- investice
Makroekonomické identity jsou rovnice, které definují vztahy mezi proměnnými v ekonomice. Jejich úlohou je mimo jiné vysvětlit fungování ekonomického systému a potřebu finančního trhu.
Na rozdíl od podmínky makroekonomické rovnováhy je identita účetně splněna vždy. Základní identita v otevřené ekonomice má tvar
Y ... agregátní produkt ekonomiky, C ... spotřební výdaje domácností, I ... investiční výdaje firem (plánované a neplánované investice), G ... vládní výdaje na nákup zboží a služeb, NX ... čistý export statků a služeb
Uvedená identita říká, že produkt ekonomiky se rovná všem skutečně vynaloženým výdajům v ekonomice, které zahrnují plánované i neplánované výdaje.
Naopak rovnováha na trhu statků a služeb nastavává v okamžiku, kdy jsou neplánované výdaje nulové. V takové situaci neexistují tržní síly, které by tlačily na růst nebo pokles agregátního produktu. Jinými slovy, skutečné agregátní výdaje jsou rovny plánovaným výdajům neboli agregátní poptávce.
Dvousektorová ekonomika
V dvousektorové ekonomice existují pouze 2 sektory - domácnosti a firmy. Domácnosti získávají důchody za poskytnuté výrobní faktory (práce, půda a kapitál), které alokují na spotřební výdaje a úspory
Y ... důchod, C ... spotřební výdaje, S ... úspory
Firmy vyplácí důchody domácnostem a využívají jejich úspory pro financování investic do obnovy a rozšíření kapitálové zásoby (zásoby, stroje a továrny). Produkt ekonomiky měřený výdajovou metodou se skládá ze spotřebních výdajů domácností a investičních výdajů firem
Y ... agregátní produkt, C ... spotřební výdaje domácností, I ... investiční výdaje firem
V dvousektorové ekonomice je produkt ekonomiky roven důchodu domácností. Důvodem je neexistence sektorů vlády a zahraničního obchodu.
C ... spotřební výdaje domácností, S ... úspory domácností, I ... investiční výdaje firem
Z identity úspor a investic vyplývá, že úspory domácností se rovnají firemním investicím. Úspory jsou nespotřebovanou částí důchodů a využívají se na financování firemních investic v ekonomice prostřednictvím finančního trhu.
Třísektorová ekonomika
Třísektorová ekonomika je rovna dvousektorové ekonomice rozšířené o sektor vlády. Není uvažován zahraniční obchod, proto se jedná o model uzavřené ekonomiky.
Vládní sektor vynakládá výdaje na nákup veřejných statků a služeb, vybírá daně a poskytuje transfery domácnostem. Pro jednoduchost je dále pracováno s veličinou čisté daně, které jsou rozdílem mezi vybranými daněmi a poskytnutými transfery.
V třísektorové ekonomice se již produkt nerovná důchodu domácností. Důvodem je existence daní a transferů, které důchod domácností transformují na disponibilní důchod
YD ... disponibilní důchod, Y ... důchod, T ... čisté daně, TAT ... celkové daně, TR ... transfery
Produkt třísektorové ekonomiky se skládá ze spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem a vládních výdajů na nákup statků a služeb
Y ... produkt, C ... spotřební výdaje, I ... firemní investice, G ... vládní výdaje
Na základě uvedených transformovaných rovnic můžeme odvodit identitu investic a úspor v třísektorové ekonomice
I ... domácí investice, S ... soukromé úspory, (T - G) ... veřejné úspory
V třísektorové ekonomice jsou součástí původní identity veřejné úspory neboli stav veřejných rozpočtů. Jsou-li veřejné úspory záporné, tj. deficit veřejných rozpočtů, snižují se ceteris paribus národní úspory.
V modelu uzavřené ekonomiky neexistuje dovoz zahraničního kapitálu (přímé zahraniční investice a portfoliové investice), který by kompenzoval pokles národních úspor. Financování deficitu lze řešit zvýšením úrokových sazeb, které přiláká více soukromých úspor a zároveň omezí investice v ekonomice.
Čtyřsektorová ekonomika
Čtyřsektorová ekonomika je model otevřené ekonomiky. Jde o třísektorovou ekonomiku rozšířenou o sektor zahraničního obchodu. Zahraniční sektor přidává do modelu novou výdajovou složku tzv. čistý export, který je rozdílem mezi vývozem zboží a služeb a dovozem zboží a služeb.
Kladný čistý export zvyšuje agregátní poptávku, která tlačí na růst celkového produktu a zaměstnanosti. Záporný čistý export snižuje agregátní poptávku, která tlačí na pokles produktu a zaměstnanosti.
vývoz > dovoz → kladný čistý export → ↑ agregátní poptávka → ↑ produkt → ↑ zaměstnanost
vývoz < dovoz → záporný čistý export → ↓ agregátní poptávka → ↓ produkt → ↓ zaměstnanost
Přidáním posledního sektoru do modelu ekonomiky získáme identitu produktu z úvodu kapitoly
Stejnými úpravami jako v předchozích případech odvodíme identitu investic a úspor ve čtyřsektorové ekonomice
I ... domácí investice, NX .. čistý export (= zahraniční investice), S ... soukromé úspory, (T - G) ... veřejné úspory
Identita úspor a investic v otevřené ekonomice ukazuje, že národní úspory SN = S + (T - G) se rovnají národním investicím I ± NX.
Nesoulad mezi domácími investicemi a národními úsporami je vyrovnáván čistým dovozem kapitálu I > SN, tj. záporným čistým exportem, nebo čistým vývozem kapitálu I < SN, tj. kladným čistým exportem. Mezinárodní pohyby kapitálu ovlivňují devizový kurz národní měny a mezinárodní pohyby zboží a služeb.
- HOLMAN, R.: Markoekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
- MACH, M.: Markoekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. MELANDRIUM 2001, Slaný. Třetí vydání, 367 stran. ISBN 80-86175-18-9
- REJNUŠ, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy). Vysoké účetní technické v Brně. Fakulta podnikatelská 2008, Brno. Vydání čtvrté aktualizované, 352 stran. ISBN 978-80-214-3703-6
- SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X