Zhodnocení úspor na termínovaném účtu
Publikováno: 1.11.2017

Termínovaný účet a úročení depozit, termínovaná depozita denominovaná v cizí měně, finanční matematika termínového účtu v praxi
- termínovaný účet
- depozitum
- devizový kurz
Termínovaný účet je vkladový účet znějící na částku stanovenou na počátku vkladu, která se do doby splatnosti nemění. Vzhledem k tomu, že klient banky nemůže s vkladem disponovat je úročen vyšší úrokovou sazbou než spořící účty.
Termínované účty jsou vedeny v Kč nebo v cizí měně (např. USD, EUR, GBP apod.) a neslouží pro platební styk.
Termínované vklady nebo termínovaná depozita jsou využívány domácnostmi a podnikovým sektorem k uložení dočasně volné likvidity s cílem dosáhnout zhodnocení prostředků a s relativně nízkým rizikem. Termínované vklady jsou ze zákona (č. 21/1992 Sb. o bankách) povinně pojištěny.
Firmy běžně využívají termínované účty ke zhodnocení volných prostředků, které později využívají například k úhradě daní, k výplatě dividend apod.

Druhy termínovaných vkladů
Pevné vklady s předem stanovenou lhůtou výplaty. Lhůta výplaty může být stanovena například na 7 dní až několik měsíců. Po uplynutí lhůty dochází k výplatě vkladu a úrokového zhodnocení očištěného o srážkovou daň z příjmu. Vklad může být také sjednán jako revolvingový, kdy po uplynutí stanovené lhůty dochází k automatiké obnově vkladu za sjednaných úrokových podmínek. Úroky pak mohou být vybrány v hotovosti, převedeny na jiný účet nebo kapitalizovány (úroky ponechány na další úročení).
Vklady s výpovědní lhůtou jsou bankou uvolněny po oznámení o ukončení klientem a uplynutím výpovědní lhůty.
Úročení termínovaných vkladů
Termínované vklady jsou standardně úročeny fixní úrokovou mírou, která se do doby splatnosti vkladu nemění.
Další variantou je úročení variabilní úrokovou míru, která je navázána například na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBID + pevně stanovená riziková přirážka.
Úrokové sazby mohou být odstupňovány dle objemu uložených prostředků.
Matematika termínovaných vkladů
K výpočtu zhodnocení kladů na termínovaných účtech se používá jednoduché a složené úročení, popřípadě jejich kombinace.
Jednoduché uročení se používá pro výpočet zhodnocení vkladů vždy pouze z uložené částky v rámci jednoho úrokového období

Naopak složené úročení se používá pro zhodnocení vkladů za více úrokových období, přičemž se danou úrokovou sazbou zhodnocují také připsané úroky z předchozích období

Dále se používá smíšené úročení, které kombinuje jednoduché a složené úročení

PV ... současná hodnota kapitálu, FV ... budoucí hodnota kapitálu, i ... roční úroková sazba, n ... doba splatnosti (pro jednoduché úročení n = t/360), m ... počet úrokových období za 1 rok, l ... část úrokového období
Klíčovou úlohu při výpočtech hraje frekvence připisování úroků (formát úrokového období). Parametr m je vždy nutné upravit dle frekvence připisování úroků.
Krátkodobý termínovaný vklad
Krátkodobé termínované depozitum ve výší 500.000 Kč je uloženo na 6 měsíců při pevně stanovené úrokové míře 8 % p. a. Frekvence úročení vkladu je pololetní. Sazba srážkové daně z příjmu je 15 %.
K výpočtu zhodnocení krátkodobého depozita použijeme jednoduché úročení. Úrokovou sazbu je potřeba očistit o daň a přizpůsobit délce vkladu 6 měsíců.

Dlouhodobý termínovaný vklad
Dlouhodobé termínované depozitum ve výší 500.000 Kč je uloženo na 2,5 roku při pevně stanovené úrokové míře 8 % p. a. Frekvence připisování úroků je roční. Sazba srážkové daně z příjmu je 15 %.
K výpočtu zhodnocení dlouhodobého depozita použijeme kombinaci složeného a jednoduchého úročení. Úrokovou sazbu je potřeba očistit o daň a přizpůsobit délce vkladu 6 měsíců.


Cizoměnové termínové vklady
Banky nabízejí vedení termínového účtu v cizí měně. Jestliže není budoucí devizový kurz pro zpětnou konverzi do CZK zajištěn například forwardem, jsou cizoměnová depozita spojeny s kurzovým rizikem. Termínová operace se stává spekulací na budoucí devizový kurz.
Příklad
Klient očekává oslabení české koruny vůči euru. Rozhodne se proto uložit 100.000 CZK na šestiměsíční termínové depozitum v EUR. Banka prodala CZK při kurzu 25 CZK/EUR. Roční úroková míra na EUR je 6 %. Budoucí kurz CZK/EUR (ERt+1) není žádným způsobem zajištěn.

Úrokový výnos je po 6 měsících 120 EUR. Nyní je však důležitý devizový kurz CZK/EUR pro zpětnou konverzi.
Teoreticky mohou nastat 3 situace a) kurz je stejný 25 CZK/EUR, b) oslabení koruny na 27 CZK/EUR, c) posílení koruny na 23 CZK/EUR.
a) devizový kurz je stejný 25 CZK/EUR, po zpětné konverzi do CZK klient získává 103.000 CZK, úrokový výnos 3.000 CZK
b) oslabení koruny na 27 CZK/EUR, 111.240 CZK, úrokový výnos 3.000 CZK, kurzový zisk 8.240 CZK
c) posílení koruny na 23 CZK/EUR, 94.760 CZK, úrokový výnos 3.000 CZK, kurzová ztráta -8.240 CZK
Pohyb CZK | ΔERt+1 | ERt+1 | Zhodnocení depozita | Úrokový výnos | Kurzový zisk/ztráta |
---|---|---|---|---|---|
stejný kurz | 0 CZK | 25 | 103.000 | 3.000 | 0 |
oslabení CZK | +2 CZK | 27 | 111.240 | 3.000 | +8.240 |
posílení CZK | -2 CZK | 23 | 94.760 | 3.000 | -8.240 |
Z uvedeného příkladu vyplývá, že nezajištěná devizová pozice může být velmi riskantní. Z relativně bezrizikového termínového depozita se stává riziková operace.
Česko-anglický slovník
- termínový vklad - fixed-term deposit
- krátkodobý/dlouhodobý vklad - short-term/long-term deposit
- fixní/variabilní úroková míra - fixed/variable interest rate
- úroková báze - day count convention
- měna vkladu - deposit currency
- datum ukončení - maturity date
- směnný kurz - exchange rate
- kurzový zisk/ztráta - exchange rate profit/loss
- DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Management Press 2007, Praha. Třetí rozšířené a doplněné vydání, 487 stran. ISBN 978-80-7261-170-6
- KAŠPAROVSKÁ, V.: Banky a komerční obchody. MARREAL SERVIS 2010, Kravaře. První vydání, 172 stran. ISBN 978-80-254-6779-4
- RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P.: Finanční matematika pro každého. GRADA Publishing 2003, Praha. Čtvrté rozšířené vydání, 260 stran. ISBN 80-247-0473-0
- REJNUŠ, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy). Vysoké účetní technické v Brně. Fakulta podnikatelská 2008, Brno. Vydání čtvrté aktualizované, 352 stran. ISBN 978-80-214-3703-6
- REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press 2004, Praha. Třetí vydání, 634 stran. ISBN 80-7261-031-7
