zpět na výpis    domů » makroekonomie » Úvod do teorie platební bilance

Úvod do teorie platební bilance

Publikováno: 7.10.2018

Úvod do teorie platební bilance

Ekonomiky otevřené mezinárodnímu pohybu zboží a služeb a mezinárodním pohybům kapitálu zaznamenávají hospodářské toky, které vstupují do národní ekonomiky a vystupují. Transakce se zaznamenávají prostřednictvím platební bilance, která je spojovacím můstkem mezi domácí ekonomikou a okolním světem. Slouží jako makroekonomický ukazatel zahraničního obchodu, k vyjádření finanční pozice země vůči zahraničním obchodních partnerům, zachycuje změny devizových rezerv a vliv na devizový kurz atd.

Platební bilance a její struktura

Platební bilance je statistický výkaz, který zaznamenává ekonomické transakce mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a cizoměnci (nerezidenty) za určité období (zpravidla kalendářní rok). Protože se v platební bilance zaznamenávají toky související s devizovou poptávkou a nabídkou, má vývoj platební bilance vliv na vývoj devizového kurzu národní ekonomiky.

Platební bilance

Struktura platební bilance se skládá z 5 částí respektive souhrnných účtů - běžný účet, kapitálový účet, finanční účet, statistická diskrepance a změna devizových rezerv.

1. BĚŽNÝ ÚČET
+ obchodní bilance
+ bilance služeb
+ bilance výnosů
+ bilance běžných převodů

2. KAPITÁLOVÝ ÚČET
+ bilance kapitálových převodů

3. FINANČNÍ ÚČET
+ přímé zahraniční investice
+ portfoliové investice
+ ostatní investice

4. STATISTICKÁ DISKREPANCE

5. ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV

Běžný účet zaznamenává vývozy a dovozy zboží a služeb, vývozy a dovozy výnosů z investovaného kapitálu (úroky, dividendy, zisky) a práce (mzdy), nekapitálové jednostranné transfery (hospodářská pomoc, dědictví, výživné apod.).

Kapitálový účet zachycuje transfery kapitálové povahy. Spadá sem například čerpání zdrojů z Evropské unie, prominutí dluhů, převody patentů a autorských práv atd.

Finanční účet zachycuje toky kapitálu plynoucí do ekonomiky a ven z ekonomiky. Tyto toky představují především nákupy a prodeje cenných papírů, přijaté a poskytnuté půjčky apod. Konkrétně se jedná o import a export přímých zahraničních investic (PZI), které představují kapitálovou účast na základním kapitálu společnosti minimálně 10 %. Portfoliové (nepřímé) investice zahrnují kapitálové účasti, které nesplňují podmínku pro zařazení do PZI, nákup a prodej podnikových a vládních obligací. Ostatní investice zahrnují pohyb bankovních depozit, přijaté a poskytnuté bankovní úvěry, obchodní úvěry apod.

Statistická diskrepance představuje chyby a opomenutí způsobené metodickou nedokonalostí.

Změna devizových rezerv představuje změnu zlatých rezerv a likvidních volně směnitelných aktiv především centrální banky, popř. jiných autorit (ministerstvo finance apod.). Nejvýznamnější položkou jsou konvertibilní zahraniční měny, které centrální banka v případě potřeby využívá k intervencím na devizovém trhu pro zhodnocení nebo znehodnocení devizového kurzu národní měny.

Princip sestavení platební bilance

Transakce jsou do platební bilance zaznamenávány na principu podvojného účetnictví. To znamená, že každá transakce je do platební bilanci zanesena dvakrát. Jednou jako kreditní položka a podruhé jako debetní položka. Účetně je platební bilance vždy vyrovnaná, tj. suma aktiv je rovna sumě pasiv. Součet sald za jednotlivé účty je vždy roven nule. Tento vztah můžeme zapsat pomocí následující identity platební bilance:

Identita platební bilance

BP … platební bilance, CU … běžný účet, CA … kapitálový účet, FA … finanční účet, ΔDR … změna devizových rezerv

Přebytek běžného účtu je vyrovnán schodkem na finančním účtu a nárůstem devizových rezerv. Jinými slovy, přebytek na běžném účtu představuje příjem domácí ekonomiky, který je investován v zahraničí případně použit na zvýšení devizových rezerv (konverze utržené zahraniční měny do domácí měny). Naopak schodek na běžném účtu je vyrovnán přebytkem na finančním účtu a poklesem devizových rezerv. V obou případech je součet sald těchto účtů je roven nule.

Kritériem pro určení charakteru položky je příliv zahraniční měny do ekonomiky (kreditní položky) a odliv zahraniční měny z ekonomiky (debetní položky).

Kreditní položky (+) jsou spojeny s přílivem zahraniční měny do ekonomiky, tj. s devizovou nabídkou. Jedná se o položky export zboží a služeb, import úroků, dividend a zisků z investovaného kapitálu v zahraniční, příliv kapitálu v podobě přímých zahraničních investic, portfoliových investic, přijaté půjčky od zahraničních subjektů atd.

Debetní položky (-) jsou spojeny s odlivem zahraniční měny z ekonomiky, tj. s devizovou poptávkou. Jedná se o položky import zboží a služeb, export úroků a dividend zahraničním investorům, odliv kapitálu v podobě přímých zahraničních investic, poskytnuté půjčky zahraničním subjektům atd.

Kreditní a debetní položky platební bilance
PoložkaKredit (+)
Devizová nabídka
Debet(-)
Devizová poptávka
Zbožíexportimport
Službyexportimport
Důchodyimportexport
Transferyimportexport
Kapitálimportexport
Změna devizových rezervsníženízvýšení

Příklad sestavení platební bilance

Na základě následujících mezinárodních operací za určité časové období je sestavena platební bilance vyjádřená v EUR.

1) Tuzemská automobilka exportovala automobily ve výši 110 miliónů EUR do Rakouska s okamžitým inkasem na eurový účet u rakouské banky.
2) Nákup akcií tuzemské společnosti v hodnotě 8 miliónů EUR německým investorem s kapitálovou účastí 35 %. Investor uhradil peníze na korunový bankovní účet u tuzemské banky.
3) Česká vláda emitovala dlouhodobé dluhopisy k financování rozvoje dálniční sítě ve výši 10 miliónů EUR, které koupil do portfolia francouzský investiční fond. Úhrada na vládní účet vedený u centrální banky.
4) Česká vláda poslala finanční humanitární pomoc do Sýrie ve výši 15 miliónů EUR ze svého účtu u centrální banky.
5) Tuzemský investiční fond nakoupil akcie na německé burze v hodnotě 5 miliónů EUR, které uhradil ze svého eurového účtu u německé banky.
6) Import německých automobilů na tuzemský trh v hodnotě 120 milionů EUR na 3měsíční obchodní úvěr splatný v následujícím období.
7) Export českého piva na slovenský trh v hodnotě 3 milionů EUR, které byly uhrazeny na korunový účet u tuzemské banky.
8) Česká firma zaplatila za dlouhodobě poskytované poradenské a marketingové služby v hodnotě 10 miliónů EUR z korunového účtu u tuzemské banky.
9) Česká firma vyplatila dividendy německému akcionáři ve výši 2 miliónů EUR z korunového účtu vedeného u tuzemské banky

Záznam operací v platební bilanci (v mil. EUR)
 Kredit (+)Debet (-)Saldo
Bilance zboží110120-10
 3 3
Bilance služeb10-10
Bilance důchodů2-2
Bilance běžných transferů15-15
BĚŽNÝ ÚČET113147-34
Bilance kapitálových transferů   
KAPITÁLOVÝ ÚČET000
Přímé zahraniční investice8 8
Portfoliové investice105
Ostatní investice110-105
120120
FINANČNÍ ÚČET143115+28
Změna devizových rezerv1587
 210-8
1037
ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV2721+6
OBRAT PLATEBNÍ BILANCE2832830

Deficit běžného účtu je financován přebytkem finančního účtu (čistým dovozem kapitálu ze zahraničí) a poklesem devizových rezerv centrální banky. Pokles devizových rezerv je způsoben nákupem deviz domácími subjekty na úhradu importu zboží a služeb a exportu důchodů, transferů a kapitálu.

Obrat platební bilance dosáhl za dané období 283 milionů EUR, přičemž rozdíl mezi kreditními a debetními položkami je nulový. To znamená, že je platební bilance účetně vyrovnaná. Můžeme se o tom také přesvědčit na základě výše uvedené identity platební bilance součtem sald jednotlivých účtů.

Identita platební bilance

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Management Press 2007, Praha. Třetí rozšířené a doplněné vydání, 487 stran. ISBN 978-80-7261-170-6
  • HOLMAN, R.: Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
  • LACINA, L.: Makroekonomie otevřené ekonomiky. Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně 2006, Brno. První vydání, 120 stran. ISBN 80-7157-488-0
  • REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press 2004, Praha. Třetí vydání, 634 stran. ISBN 80-7261-031-7
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
Nahoru