zpět na výpis    domů » makroekonomie » Centrální banka a nástroje monetární politiky

Centrální banka a nástroje monetární politiky

Publikováno: 9.11.2017

Centrální banka a nástroje monetární politiky

Centrální banka je vrcholnou měnovou autoritou v oblasti monetární politiky a dohledu nad činností obchodních bank. V České republice tuto úlohu plní Česká národní banka v čele s bankovní radou, která je složena ze 7 členů - guvernér, 2 víceguvernéři a 4 další členové bankovní rady.

Česká národní banka

Monetární politika

Monetární politika je v tržních ekonomikách součástí hospodářské politiky. Slouží k ovlivňování ekonomiky v závislosti na fázi hospodářského cyklu.

K realizaci hospodářských cílů má centrální banka k dispozici nástroje, kterými ovlivňuje bankovní rezervy a úrokové sazby na peněžním trhu s cílem ovlivnit nabídku peněz, dlouhodobé úrokové sazby a devizový kurz. V konečném důsledku by měly změny zprostředkujících cílů vést ke změnám ekonomické výkonnosti měřené HDP, nezaměstnanosti a stabilizaci cenové hladiny.

Nástroje a cíle monetární politiky

Typy monetární politiky

Podle cíle prováděné monetární politiky rozlišujeme expanzivní a restriktivní monetární politiku. Snížení míry povinných minimálních rezerv nebo nákupy cenných papírů na volném trhu jsou považovány za expanzivní monetární politiku. Konečným cílem je podpora ekonomického růstu a pokles nezaměstnanosti.

Naopak prodej cenných papírů na volném trhu nebo zvýšení úrokových sazeb jsou považovány za monetární restrikci. Cílem je zpomalení přehřívající se ekonomiky a zkrocení rostoucí inflace.

Od prvotního impulsu centrální banky až po dosažení konečných cílů vede dlouhá cesta, která se v ekonomické terminologii označuje jako transmisní mechanismus.

Transmisní mechanismus monetární ekonomiky představuje posloupnost vazeb v ekonomickém systému, která umožňuje, aby se změna v nástroji centrální banky promítla přes operativní a zprostředkující cíle až do konečného cíle.

Například Česká národní banka nastavuje monetární politiku prostřednictvím tří úrokových sazeb, jejichž změny se v ekonomice projeví s maximálními účinky se zpožděním více než jeden rok.

Funkce centrální banky

Kromě monetární politiky a dohledu nad činností obchodních bank vykonává centrální banka následující funkce:

  • emisní funkce - centrální banka má monopol na vydáváni oběživa (mince a bankovky) do oběhu
  • banka bank - poskytuje půjčky obchodním bankám a přijímá od nich depozita
  • banka státu – centrální banka vede státní účty (např. účet státního rozpočtu)
  • spravuje devizové rezervy
  • zajišťuje mezibankovní platební styk
  • reprezentuje ekonomiku v mezinárodních měnových a finančních institucích

Monetizace deficitu státního rozpočtu

Monetitace rozpočtového deficitu souvisí s funkcí banky státu. V některých zemích si mohou vlády ke krýti deficitu státního rozpočtu půjčit peníze od centrální banky. Vláda emituje dluhopisy, které kupuje centrální banka. Tím však dochází k bezdůvodnému růstu peněžní zásoby v ekonomice. Příkladem závislosti centrální banky na vládě je USA.

V dlouhém období vede růst peněžní zásoby pouze k růstu cenové hladiny, tj. inflaci. Vláda tak může snižovat reálnou hodnotu existujícího dluhu. V konečném důsledků inflace negativně postihne investory s fixními výnosy a úspory domácností.

Dlouhodobým konečným cílem monetární politiky je cenová stabilita. Proto je ve většině zemí včetně České republiky tento způsob krytí rozpočtového deficitu zakázán.

Nástroje monetární politiky

Centrální banka má k dispozici monetární nástroje, které používá k dosažení konečných cílů. Patří mezi ně diskontní politika, operace na volném trhu, povinné minimální rezervy a devizové intervence.

Půjčky diskontní politiky, operace na volném trhu a devizové intervence mají bezprostřední vliv na bankovní rezervy u centrální banky (měnovou bázi). Zatímco změny krátkodobých úrokových sazeb mají spíše signální funkci pro obchodní banky při poskytování úvěrů domácnostem a firemnímu sektoru.

Diskontní politika centrální banky

Diskontní politika je klasický a nejstarší nástroj monetární politiky centrální banky. Jde o poskytování krátkodobých úvěrů obchodním bankám, jejichž smyslem je ovlivnit měnovou bázi, krátkodobé úrokové sazby a finanční výpomoc bankám.

Diskontní politika centrální banky zahrnuje diskontní úvěry, reeskontní úvěry a lombardní úvěry.

Jestliže centrální banka poskytuje půjčky obchodním bankám dochází ke zvýšení bankovních rezerv u centrální banky. Růst bankovních rezerv zvyšuje úvěrovou kapacitu bank v ekonomice a potenciálně zvyšuje peněžní zásobu. Růst peněžní zásoby za jinak stejných okolností snižuje úrokovou sazbu peněžního trhu a trhu dluhopisů.

Změnou v nastavení úrokových sazeb centrální banky ovlivňuje poptávku obchodních bank po jejich úvěrech. Zvýšení úrokových sazeb je považováno za restriktivní monetární politiku, pokles úrokových sazeb za expanzivní monetární politiku.

Diskontní úvěr je základní krátkodobý úvěr poskytovaný obchodním bankám. Je úročen diskontní úrokovou sazbou, která je považována za nejnižší úrokovou sazbu z úvěrů v ekonomice. Poskytuje se bezproblémovým bankám k překlenutí krátkodobých výkyvů v jejich likviditě.

Reeskonstní úvěr přestavuje odkup prvotřídních směnek centrální bankou od obchodních bank, které je odkoupily od svých klientů. Reeskontní úvěr je poskytován za reeskontní sazbu, která je vyšší než diskontní sazba.

Lombardní úvěr je úročen lombardní úrokovou sazbou, která je považována za nejvyšší úrokovou sazbu z krátkodobých úvěrů. U tohoto typu úvěru je vyžadováno zajištění cennými papíry v podobě směnek a dluhopisů. Úvěr je poskytován obchodním bankám s vážnějšími problémy s likviditou.

Operace na volném trhu

Operace na volném trhu představují bezhotovostní nákupy a prodeje státních cenných papírů. Jedná se především o státní pokladniční poukázky popř. pokladniční poukázky centrální banky.

Standardním nákupem CP centrální banka zvyšuje bankovní rezervy (měnovou bázi) a následně peněžní zásobu. Při dané poptávce po penězích dochází k poklesu úrokové sazby, který stimuluje výdaje citlivé na změnu úrokové sazby a oslabuje kurz domácí měny. Růst výdajů (C, I, NX) zvyšuje agregátní poptávku a následně reálné HDP. V dlouhém období se však všechny reálné veličiny vrací do původní úrovně a roste cenová hladina. Prodej státních cenných papírů má opačné účinky na ekonomiku.

Standardní nákupy a prodeje CP mají na rozdíl od repo operací nevratný charakter.

V rámci repo operací se rozlišují prosté repo operace a reverzní repo operace. Prosté repo operace představují obchody, kdy centrální banka prodává cenné papíry obchodním bankám s pozdějším zpětným odkupem. Tyto operace dočasně snižují měnovou bázi. Reverzní repo operace představují obchody, kdy centrální banky nakupuje cenné papíry od obchodních bank s pozdějším zpětným prodejem. Tyto operace dočasně zvyšují měnovou bázi.

Povinné minimální rezervy

Obchodní banky mají povinnost držet určité procento vkladů od svých klientů na rezervním účtu u centrální banky. To znamená, že část vkladů nemohou banky použít na půjčky a nákupy cenných papírů. Míra PMR má přímý dopad na peněžní multiplikátory.

Peněžní multiplikátory vyjadřují, o kolik se změní peněžní zásoba při změně měnové báze o 1 peněžní jednotku.

Centrální banka kontroluje míru povinných minimálních rezerv. Snížení míry PMR vede k růstu měnové báze, peněžního multiplikátoru a peněžní zásoby. Při nezměněné poptávce po penězích dochází k poklesu úrokové sazby a stimulaci výdajů citlivých na úrokovou sazbu. Zvýšení míry PMR má opačný účinek.

Devizové intervence centrální banky

Smyslem devizových intervencí je ovlivnit devizový kurz domácí měny ve vztahu k zahraniční měně. Důvodem může být stabilizace volatilního kurzového vývoje nebo odklonění kurzového vývoje od cíle monetární politiky. Devizové intervence se mohou provádět přímým a nepřímým způsobem.

Nepřímé devizové intervence spočívají ve změně v nastavení domácích úrokových sazeb, které nepřímo ovlivňují kurz domácí měny. Růst úrokové sazby přiláká zahraniční kapitál, roste devizová nabídka a poptávka po domácí měně. Výsledkem je zhodnocení kurzu domácí měny a zhoršení podmínek pro domácí vývozce. Pokles úrokové sazby má opačné účinky.

Přímé devizové intervence spočívají v přímém ovlivňování devizové poptávky a devizové nabídky prostřednictvím nákupů a prodejů zahraniční měny s dopadem na změnu devizových rezerv. Jestliže centrální banka intervenuje na devizovém trhu s cílem znehodnotit kurz domácí měny vůči zahraniční měně, prodává domácí měnu a nakupuje zahraniční měnu. Dochází k růstu devizových rezerv. Opačným způsobem postupuje centrální banka v případě intervence s cílem zhodnotit kurs domácí měny vůči zahraniční měně.

Vedlejším účinkem přímých devizových intervencí je vliv na měnovou bázi a také krátkodobé úrokové sazby. Nežádoucí dopady na měnovou bázi může centrální banka sterilizovat prodejem a nákupem cenných papírů.

Líbí se vám článek a chcete vědět o každém dalším? Dejte Like Financím v praxi na sociálních sítích.

Google+

Sdílejte článek na sociálních sítích

Seznam použité literatury
  • DURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Management Press 2007, Praha. Třetí rozšířené a doplněné vydání, 487 stran. ISBN 978-80-7261-170-6
  • HOLMAN, R.: Markoekonomie. Středně pokročilý kurz. C. H. Beck 2010, Praha. Druhé vydání, 424 stran. ISBN 978-80-7179-861-3
  • LIŠKA, V., a kol.: Makroekonomie. Professional publishing 2002, Praha. První vydání, 554 stran. ISBN 80-86419-27-4
  • REJNUŠ, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy). Vysoké účetní technické v Brně. Fakulta podnikatelská 2008, Brno. Vydání čtvrté aktualizované, 352 stran. ISBN 978-80-214-3703-6
  • REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOŘÁK, P., BRADA, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press 2004, Praha. Třetí vydání, 634 stran. ISBN 80-7261-031-7
  • RUSMICHOVA, L., SOUKUP, J. a kol.: Makroekonomie. MELANDRIUM 2002, Praha. Páté vydání, 167 stran. ISBN 80-86175-24-3
  • SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda 1995, Praha. Druhé vydání, 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X
  • Česká národní banka. Bankovní rada ČNB [on-line]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/co_je_br.html
  • Česká národní banka. Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky [on-line]. [cit. 2017-11-05]. Dostupné z WWW: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/vzdelavani/mp_clanky/kapitoly/mp_05.html
Nahoru